200 C 295: 15—25. června 1436.
Najnepřemoženější knieže, ciesaři a pane, pane mój milostivý! Službu svú pod-
danú VM“ napřed vzkazuji. A jakož mi VM* píše“ kterak jsú chtěli, aby arcibiskup
stvrzen byl a VM* ani legáti té moci že jste neměli, aniž o to dřéve takově řeč
byla; dále VM* píše, kterak Pražané a ti s Žatce zasě poslali pro širší moc, kteříž
sé mají v osmi dnech vrátiti, a Ze jste to prodlenie přijieti neráčili, až jsú slíbili,
že po jich příjezdě ty věci mají bez dalšieho zmatku skonány byti:? tomu jsem
všemu srozuměl, VM" vádéti dávaje, Zet jsem to též zde slySal, kterak jest tam
jednáno. Pane bože, rač to dati, coz by VM ke cti a této zemi k dobrému bylo,
aby mohlo skonáno býti. A jakož mi VM' píše, abych ihned přijel* a pomohl k zem-
skému a obecnému dobrému, a že by mi zdviženo mohlo býti, že bych v tak pilnÿch
zemských věcech přítomen nebyl:* VM“ doufám jako pánu svému milostivemu, Ze
mi v tom za zlé mieti nebudete. Neb jsem VM“ prvé vzkázal, proč nemohu přijeti
a co mě mešká; též i tento posel mój VM“ zpraví mé běhy, kteréž by široko bylo
vypisovati; a žeť sě o to starám, dobyvaje sobé ztravy, kterúž netáhl bych dobýti,
ihnedt bych k VM prijel, nebt bych i o své věci s VM“ měl, ještot mi toho po-
tfebie, rozmluviti. A o pana Havla jakož VM“ píše, rač VM! včdčti, kdyžť bych jel,
žet bych bez pana Havla a bez medu nechtěl přijetí.
a) V původním konceptu škrtnuto: Neviem, byť mi s čeho vinu měli dáti, to věda, že jsem
pro VMt hledě k obecnému dobrému viece ztratil, než někteří mají, ježtoť hrdě mluvie, a že jsem
skutečně ukázal, jakož jsú i moji předci činili; že bych rád dobré této zemi viděl a VMti poslüzil,
ale VMt velice se nade mni zapomněla. Byl jsem v Bazli a v Řezni vždy Vaším kázáním; a VMt všem
jiným dala a mně nic. A tu mi VMt řekla sto zlatých dáti, jakož mi i pan Arnošt řekl, že bych je
měl mieti, toho sé nestalo, než velikú hanbu skrze to měl jsem v Viedni, nejsa od toho kupce vy-
vazen. Potom jsem VMt! psal, prose, aby mi ty dva tisíce zlatých na mém dluze ráčila dáti, kteréž
bych jinam nenaložil než na VMt; toho jste všeho neráčili učiniti. A neviem, kudy jsem to provinil;
zdali proto, že jsem dlúho čekal, VMtť jinak nic než pěkně a jako pána svého napomínaje; protož
bychť o čem měl, ačť i na nohách velice nemohu, VMti ke cti a pro zemské dobré, ač bych na koni
nemohl, ale chtěl bych sč na voze vésti, nebt mi jest velmi těžko, jakož posel tento mój VMt dále
zpraví. Neb v Řezni když jsem byl, dávali mi vinu, že by mnú obecné dobré schizélo; a tot pak
buoh najlépe vie, jestli to tak. Také v Praze když jsem byl, k ničemuž jsem nebyl, aniž jsem byl
k čemu přivolán; než bez toho jsem, coz jsem utrati A pres to prese všecko, bychť jediné ty
penieze nahořepsané měl, abych sè tiem lépe vypraviti mohl, chtěl bych i se p. Havlem přijetí,
jakož VMt žádá, ale Zet só má ptíjezda prodlévá, jinéZ toho nečiní, než má veliká potřeba. b) chtě
kdzśnie VMti naplniti śkrźnuto v pitvodnim konceptu.
1) List ten se nezachoval. 2) viz Palacký, Děj. III. 8, 198 a d. 8) Jde o cast OldFichovu
na sněmu Jihlavském; viz o něm Palacký, tamže 196 a d.
296. 20. června 1436.
Burian a Jan, bratří z Gutštejna a na Rabštejně, podle rozkazu císaře
Zikmunda činí příměří s Olařichem z Rožmberka až do sv. Barbory (4. prosince).
