188 С 276: 5. října 1435.
právem a řádem sáhl, máme i slibujeme na prvnie, na druhé a konečně na třetie
suché dny jim ku pravému dčdieství ve deky zemské české vložiti čisté beze všeho
zmatku podle obyčeje a řádu země České, pakli by desk zemských nebylo, ale
kteréhož by práva páni, rytieři a panošě, zemané České země požívali, i tiem máme
jim i slibujeme ujistiti, aby oni to vZdy svobodno a čisto měli. A my Petr od Dubu,
purgrabie na Chůsníce, a Brus z Zahrádky, v ta doba hautman na Třeboni, Petr
z Dlúhé, ta doba purgrabi na Velešíně, Mikuláš z Cestic, Jan Konyata z Olešné,
Vilém z Düdleb, ta doba purgrabie na MajStajné, rukojmie a zpravcie za svrchu-
psaného pana Oldřicha z Rozemberka, s nim i zaň všichni ruku spoleéni a neroz-
dielnü slibujeme svü dobrü a čistú včrú kfesťanskú beze všie zlé lsti, Ze to má
všecko učiniti a skutečně splniti nadepsanému Albrechtovi a panně Margrethě tak,
jakož svrchu psáno stojí, beze všeho zmatku. Pakli bychom platu svrchupsaného ve
deky zemské nevložili neb neosvobodili a neočistili tak, jakož svrchu psáno stojí,
tehdy máme a slibujem nadepsaným Albrechtovi a panně Margrethě těch dvě stě
kop gr. svrchupsaných a k tomu třetinu výše inhed dáti a splniti úplně a docela
penězi hotovými. Pakli bychom toho neučinili i všeho, což svrchu psáno stojí, tehdy
inhed, kterýž z nás rukojmie napomenuti budem od našich věřitelóv svrchupsaných
listem aneb poslem jich, máme a slibujem beze všie výmluvy jieti v leženie, aneb
miesto sebe bude moci každý z nás panoši řádu rytieřského poslati s jedniem
pacholkem a se dvěma koňoma, do města do Hradce Jindřichova aneb do jiného
města v Čechách v čtyřech míléch okolo Hradce vzdáli neb blíže, v hospodu ctného
hospodáře, tu, kdež nám bude od našich věřitelóv nadepsaných ukázáno, a tu máme
ležeti, jakož obyčej a právo v České zemi jest, a odtud nemáme na nižádné právo
vyjieti ani vyniknüti tak dliho, aZ bychom svrchupsanych dvé sté kop gr. a k tomu
třetinu výše nadepsaným věřitelóm našim úplně splnili a docela zaplatili i se všemi
škodami, kteréž by kolivěk vzali i jakž by sé jim staly buďto v křesťanech i v židech,
jakž by sě jim kolivěk staly pro nesplněnie svrchupsaných peněz, ježto by je dobrým
svědomím pokázati mohli, ty všecky škody slibujem jim dáti a zaplatiti úplně
a docela beze všie odpornosti i bez zmatku. A jestliže by z nás rukojmí v tom času
umřel“ tehdy my živí zuostalí slibujem jiného tak hodného a dostalého v jednom
měsieci ode dne toho umrlého pořád zběhlém a po napomenutí k sobě v to ruko-
jemstvie přistaviti a list v táž slova obnoviti, jako i tento, a to pod ležením svrchu-
psanym. A ktoZ by tento list jmél s dobrü volí svrchupsaných našich věřitelóv,
tomu sme dluZni i slibujem v&ecko zdrZeti, splniti i učiniti, což v tomto listu psáno
jest, jako jim samým. A toho všeho pro lepší jistotu a potvrzenie své vlastnie
pečeti s naší dobrú volí a s naším dobrým vědomím přivěsili sme k tomuto listu,
k nimž sě dobrovolně přiznáváme. Jenž jest dán a psán léta od narozenie syna
božieho tisícieho čtyřstého třidcátého pátého, tu středu po sv. Francisku.
a) tak rk., doplň „jeden“.
