Č. 242: 28. února 1434. 167
který ji označil jakožto podvrženou; ale již Tomkovi (Děj. Prahy IV?, 630) a mám za to, že též Pala-
ckému (Děj. III. 3, 143; jeho stanovisko opačně vykládal Schmidt) byla jen plnou mocí pro Oldřicha,
aby vyjednáváním se stavy upravil Zikmundovi cestu k přijetí za krále českého. Jakožto plnou
moc vykládá listinu i Mareš na uv. m., podepřev její pravost především po stránce formální. Listinu
nutno přijmouti za pravou, třebas nás jeji těžkopádná latina (zvl. arenga) zaráží a třebas i zů-
stala pro Oldřicha bezvýznamnou, poněvadž Zikmunda řídil i nadále vyjednávání s Čechy sám
(srv. Mareš na uv. m.).
Sigismundus, dei gracia Romanorum imperator semper augustus ac Hungarie,
Bohemie, Dalmacie, Croacie etc. rex, notum facimus tenore presencium universis.
Ineffabilis disposicionis clemencie divine non ignari, collatam nobis celitus, quam
habemus, et recognoscimus dignitatem illudque a nobis ab illo bono patre familias
protinus exigi debitum, ut reddamus sibi talenta per eum nobis credita duplicata.
Ad quod, prout tenemur, propositi et debiti nostri effectum diligenter impendimus
et temporale stipendium et retribucionis eterne premium nobis proventura spera-
mus. Et quoniam Romani imperii fastigium et aliorum regnorum nostrorum dignitas,
in qua orbis conditor nos pietatis sue clemencia felliciter collocavit, iugiter mentem
nostram sollicitant, ut cura pervigili et laboribus sollieitis universorum sacri imperii
et regnorum nostrorum fidelium et subditorum amputemus incomoda eisque votive
quietudinis amenitatem salubriter procuremus. Ad hoc nempe dispensacionis munere
principalis monarchie optinuimus principatum, ad hoc saeri Romani imperii non leve
pondus, sed suave, ac aliorum nostrorum gubernacula regnorum suscepimus, ut, si ad
alia extrinseca cottidiana sollicitudo nos provocet, ad ea tamen, que processibus
negociorum improvide circumfluunt, reparacionem felicem statum quoque quietum
‚ac reformacionem nacionum in sacri Romani imperii ambitu sub regiminis nostri
felicitate respirancium respiciunt, tanto intendamus, quanto pre ceteris mundi princi-
pibus solium magnificencius erexit celestis providencia Creatoris. Sane quia nos
tamquam heres et naturalis rex et princeps regni Bohemie eiusdem regni bonum
statum, pacem et unionem plurimum affectamus, videntes sacrum concilium pro
reduccione felici illius regni plurimum laborare et nos quoque, qui a prima pullu-
lacione labis illius usque in presentem diem innumeras fatigas, curas et studia
adhibuimus, nolentes, ut in nobis aliquid videatur deficere, potissime in hiis, que
temporalitatem concernunt, animo deliberato et ex certa sciencia nobilem Ulricum
de Rozenberg, fidelem nostrum dilectum, de cuius fidei preclara constancia et
singularis providencie industria fiduciam gerimus singularem, de consilio fidelium
et dilectorum nostrorum fecimus, constituimus, creavimus et ordinavimus ae tenore
presencium facimus, constituimus, creamus et ordinamus nostrum verum, legittimum,
certum et indubitatum procuratorem, actorem, factorem negociorumque nostrorum
gestorem, dantes et concedentes eidem plenam et omnimodam potestatem ad inter-
ponendum se nostro nomine et auctoritate nostra cum omni possibilitate, ut pax, unio
et concordia in ipso regno nostro Bohemie ac terris cireumvicinis reformentur auspice
