IV
ského domu v letech dětství a dospívání Oldřichova není však účelem této edice;
jejím předmětem jsou prameny činnosti Oldřichovy od počátku jeho vladaření.1)
Na počátku svého vladaření zabýval se Oldřich pouze správou domu a panství.
Upravoval jak věci rodinné,?) tak i církevní (četná podání kostelní) a hospodářské.3)
V tomto směru uvedl se velmi příznivě, osvobodiv mnohé ze svých vsí i městečka
od odümrtniho práva. Byl to čin uvážený a taktický, který měl Oldřichovi nepatrné
ztráty dobře nahraditi oddaností poddaných.“4) Snad ani netušil Oldřich, jak brzo
bude jejich pomoci potřebovati — bylť tehdy ještě po příkladu své matky a poruč-
níka vyznáním podobojí, brzy však připravoval se u něho obrat. Zvláštní hrou osudu
vstupuje Oldřich do politického života právě na prahu bouří husitských, po smrti
krále Václava. Dlel v tu dobu v Praze; z října 1419 máme první listinný doklad
o jeho politickém vystoupení jakožto strážce veřejného pořádku a moci královské,
na straně královny Žofie a podobojích.5) V noci ze 4. na 5. listopad 1419 vypro-
vázel královnu Žofii na jejím útěku z Prahy na hrad Kunratický.6) Byl mezi pány,
kteří opověděvše 6. list. Pražanům nepřátelství, uzavřeli s nimi 13. list. příměří do
dubna 1420.7) Oldřich byl tehdy pod vlivem páně Čeňkovým, který ještě v prvních
letech po smrti krále Václava jakožto nejvyšší purkrabí pražský hrál významnou
roli ve veřejném Zivoté éeském.8) JeStó v dubnu 1420 ve spolku s ním bouří se
Oldřich proti Zikmundovi jakožto králi českému,% s ním prodělává znovu návrat
ke kräli10) — avšak, kdežto Čeněk i jakožto přívrženec králův zůstává podobojí,
1) Podle Heermanovy Ros. Chron. (vyd. Klimesch) 89 byl by Čeněk z Vartenberka postoupil vládu
nad panstvím rožmberským Oldřichovi již r. 1417 a také tehdy byl by se Oldřich oženil, jak uvádí
též Staří letop. čeští 28. Březan v Rosenb. kroniky krátkém výtahu (ČČM 1928, IV, 54—5) praví: „Pánu
mladému let došlému léta p. 1418 panství sstoupil, jej za svou strejnu Kateřinu, pana Jana z Varten-
berka a paní Anny z Vilhartie aneb z Herštejna dcerku, oženiv...“ to jest již dříve, ještě jakožto
poručník, roku 1417. Neboť ještě 6. pros. 1417 vystupuje Čeněk v listině pro Klarisky krumlovské
jakožto „tutor et gebernator nobilium orphanorum et dominii de Rosenberk“ — v. Klimesch, Urkk.-u.
Regestenbuch d. ehemal. Klariss. Klosters in Krummau 131. A poněvadž z února 1418 jest první
zachovaná listina Oldřichova, lze souditi, že někdy v r. 1417, patrně ke konci jeho, se Oldřich oženil
a snad v den svých patnáctých narozenin 13. ledna 1418 (nar. se 13. ledna 1403; viz FRA 1. VI. 73,
AÓG XII, 353, Brezan, ČČM 1828 IV, 54) převzal z rukou páně Čenkových správu zboží a domu rożm-
berského. ?) viz zde 6. 1, 2, 882, 388. 3) viz do 6. 18 incl. 4) srv. Sehmidt, MVGDB XLVI,
210. 5) viz 6. 19, Zda se Oldřich účastnil prvního zemského sněmu po smrti krále Václava v září
1419, z pramenit se nedovídáme, lze vSak predpokládati, Ze ano, neboť pravděpodobně byl již tehdy
v Praze. Není snad náhodou, že poslední zachovaná listina Oldřichova před jeho politickým vystou-
pením je z června (v. č. 18). 6) viz FRB V, 349. 7) viz č. 20, 21. 8) spolu s Čeňkem účastnil
se snad Oldřich sněmu v Brně koncem r. 1419, kde páni slíbili králi oddanost (FRB V, 353; srv.
Palacký, Děj. III. 1, 340), ać přímého dokladu pro to nemáme. Stejně nevíme ani, zda byl Oldřich na
sněmu ve Vratislavi v lednu — dubnu 1420 (srv. Palacký, tamže 353 a d.); o zprávě Dlugošovy kroniky
polské viz Goll, Mitteil. d. Inst. f. österr, Geschichtsforsch. XV, 448 a d.). 9) viz č. 24—26; srv. též
Goll na uv. m. o návrhu, aby koruna česká byla podána králi polskému Vladislavovi; týž, Čechy a Prusy
187 a d., 141 a d.; srv. též V. Novotný, K otázce polské kandidatury na český trůn ve Sborníku Žižkově
1424—1924 str. 100 a d. 10) FRB V, 365, Palacký, Děj. III. 1, 367 a d.