272 FALSA. Č. 378—379: 19.—21. října 1487.
et habere, quos^ habent a predecessoribus nostris vel a nobis nomine pignoris [pro]^
pecunia, in qua ipsa prefata bona cum suis pertinenciis ipsi fideli nostro Ulrico de
Rosenberg per predecessores nostros et per nos obligatum fuerat/ sub ommibus
modis et condicionibus, ut in litteris, quas habent a predecessoribus nostris vel
a nobis, plenius continentur. Promittentes pro nobis, heredibus seu successoribus
nostris regibus Bohemie, quod omnia et singula premissa rata et firma haberi volu-
mus et ea inviolabiliter observari. In euius rei testimonium presentes litteras fieri et
sigillo nostro maiori iussimus communiri. Datum Prage anno Domini millesimo
quadringentesimo tricesimo septimo, sabbato post festum sancti Galli, regnorum
nostrorum Hungarie quinquagesimo primo, Romanorum vicesimo septimo, Boemie
decimo septimo, imperii vero quinto.
Ad mandatum domini imperatoris
Caspar Slyk miles, cancellarius.
Pečeť, jež byla přivěšena na perg. proužcích, chybí. — Na rubu pismem 15. stol. (touž rukou,
snad Oldřicha z R., jako indorsát na falsu z r. 1380, viz č. 361): List na Zviekov a Milevské zbožie,
aby držal do života pan Oldřich z Rožmberka.
379. V Praze, 21. října 1437.
Císař Zikmunda potvrzuje Olařichovi z Rožmberka a jeho dědicům všechna
privilegia.
Třeboň, Schwarzenb. archiv: Fam. Ros. 3 č. 18, or. perg. a vidimus ze 7. pros. 1456; též
opis 15. stol. a český překlad. — Tamže: Fam. Ros. 8 č. 24, vidimus z 21. srpna 1454; I A.
1 Aa č.50 e, vidimus z 1. ledna 1456.
Sedláček, Zbytky register král. 223 č. 1631 (v otázce pravosti odkazuje na Mareše, v. níže).
Listina psána touž rukou jako falsa o opevnění Zvíkova téhož data (č. 380) a darování
Lomnice r. 1437 (č. 381). Ostatní popis viz u Mareše, Padělané diplomy Rožmberské, ČČH. I, 381.
Též nezvyklým a chybným diktátem prozrazuje se listina jakožto falsum.
Sigismundus, dei gracia Romanorum imperator semper augustus ac Hungarie,
Bohemie, Dalmacie, Croacie ete. rex, notum facimus tenore presencium, quod nos
nobili Ulrico de Rosenberg, fideli nostro dilecto, advertentes grata ac preclara devo-
cionis obsequia, que nobilis Ulricus hactenus tam fideliter quam dovote nobis ex-
hibuit ac eciam Domino largiente inantea est exhibiturus, suis ad presens quantum
possumus cupientes respondere meritis et obsequiis, notum facimus tam presentibus
quam in ewum successuris, quod nos eidem Ulrico et heredibus suis de nostre libe-
a) tak or., správně „gue“. b) chybí v or. c) tak or., správné ,obligata fuerant"
1) správně 28. 2) správně 18.
