XVI O půhonných přích na soudě dvorském.
Na roce k vysvědčení půhonu dávali úředníci dvorští stranám další rok k žalobě
(terminus ad guerelas). Žaloba musila býti vložena do desk. Zapisovala se k zá-
znamu o pühonu v knize pühonné.! Zaloba je od r. 1398 pravidelné psána jinym
inkoustem, takže nemůže býti pochybnosti, že nebyla zapisována současně s pů-
honem, nýbrž až dodatečně, totiž až po vysvědčení půhonu. Ale mohla býti aspoň
někdy připsána jesté na roce k svëdéeni pühonu.2
Žaloba měla se ve všem srovnávati s půhonem, a jako byly půhony rozličné,
tak i žaloby byly rozličné. Nejčastější byly žaloby o škody, a — podle Ondřeje
z Dubé — rozeznávaly se tu žaloby z účinka,3 z účinka s listem,4 z pfíjma5
a z kázání.6 Jiné žaloby byly o zástavu vénnou,? jiné o dluh8 nebo o dluh uru-
čený?9 a pod. Opět jiné byly žaloby o dědiny.10 Každá z nich měla svou zvláštní
formu. Při stilisaci jich dbalo se toho, aby byla pokud možno stručná, jasná a určitá.
Nápadné shody formulování žalob v případech, které jsou si podobny, nasvědčují
tomu, že se žalobci přidržovali vzorů získaných ze starších záznamů deskových,
anebo že užívali pomoci řečníků, kteří se řemeslně zabývali zastupováním stran
v jich přích. — Na konci záznamu obsahujícího znění žaloby jsou uvedeny také
prostředky, jimiž původ chtěl své právo dokazovati. Jmenují se tu: svědkové, 11 listy
S visutymi peóetmi,1? královské majestáty 13 a desky.i4 Někdy rozhodnutí o prů-
vodních prostředcích zůstaveno nálezu manů služebných. 15
Jestliže dva žalobcové společně poháněli jednoho obviněného, byla žaloba
vložena jen jednou.a k ní přidán obrat falis ul supra,16 který znamená: táž žaloba,
jako se svrchu píše, vydána též od druhého původa. Bylo-li naopak několik osob
poháněno jediným původem v jediném půhonu, musil k zapsanému znění žaloby
1) Žaloba je vždy stilisována jako vedlejší 8) Příklady: str. 29 čís. 76, str. 41 čís. 104,
věta začínající s guia (někdy s guod), která se str. 43 čís. 114.
víže na sloveso congueritur ve vlastním záznamu 9) Příklady: str. 13 čís. 39, str. 48 čís. 124a.
půhonném. 10) Příklady: str. 18 čís. 48, str. 69 čís. 183
2) Tak se to zajisté stalo v těck případech, (0 dčdiny bez desk), str. 19 čís. 51 (o dědiny
kde hned po roce k svědčení půhonu je zapsán | dskami).
rok k přísaze pro nevinu; viz na př. čísla 293, 11) Et super hoc se trahit ad probos homi-
356 a 358. V zápisech těch je žaloba připsána nes str. 18 čís. 48. Podobně na př. třeba na str. 69
dodatečně jiným inkoustem a nad jménem po- Cis. 183 nebo str. 104 čís. 282.
hnaného poznamenáno Negavit, což nemohlo 12) Post hoc dampnum actor, littera cum
v těchto případech býti přidáno později, než na pendentibus sigillis; např. na str. 25 čís. 63, str. 74
samém roce k svědčení půhonu. čís. 200, str. 101 čís. 276 a 277.
3) Příklady: str. 13 čís. 39, str. 17 čís. 44, ©) Na př. str. 169 čís. 485: Docere vult
str. 22 čís. 58, str. 35 čís. 92. littera maiestatis Karoli.
14) Trahit se ad tabulas str. 19 čís. 51.
A pr . 1$ Et hoc vult probare secundum servito-
) Příklady: str. 12 Gís. 87, str. 15 čís. 42, rum sentenciam, str. 32 čís. 84.
str. 20 čís. 52, str. 42 čís. 106. 16) Viz na př. str. 92 čís. 248. Příklad spo-
5) Příklady: str. 5 čís. 14, str. 10 čís. 84, Ječného půhonu tří původů, kde na konci žaloby
str. 14 čís. 40, str. 17 čís. 45. prvního z nich zřetelně pověděno, že také dva
7) Příklady: str. 33 čís. 84, str. 36 čís. 93. ostatní původové kladou stejnou žalobu s malými
(Oba.o zástavu vénnou bez desk). jen rozdíly, viz na str. 170 čís. 430.
4) Příklad str. 4 čís. 12.
