F. L—LIII. 195
díl, kterýž rodičům jich, kdyby živi byli, náležel, jure reprae-
sentationis. :
Syn, oZené se, vezme-li co od otce k živnosti, však statku otce svého
by se neodřekl a tím by vybyt nebyl, i umře-li prvé nežli otec jeho, dětí po
sobě zanechav: ti všickní po veyrážce, co otci jich k živnosti prvé dáno
bylo, mají jeden rovný díl s bratřími a sestrami otce jejich v statku dě-
dovém míti,
| F. LII.
Žena, majíci svůj statek svobodný a muže sobě pojmauci,
s nímby se týmž statkem nespolčila, ani zápisem jemu ho neode-
vzdala: tehdy, jestli žeby oba, dětí spolu nemajíce, bez pořízení
z světa sešli, takový statek její ne na přátely manžela jejího,
ale na její, jakožto na pravé dědice, od nichž počátek svůj vzal,
plným právem připadnauti má. |
Manželé, nemajíce dětí, jestli Żeby zemřeli, a žena svůj statek svobodný
muži nezadaný měla: ten spadne na její přátely, od nichž začátek svůj vzal,
a ne na přátely muže jejího. |
F. LIII.
Žádných pří, statkův aneb jiných svých spravedlností mě-
šťané a jiní obyvatelé městští cizozemcům, to jest, těm, ježtoby
krom království Českého jinde osedlí byli a k cizím právům
náleželi, prodávati ani pod žádnau chytrostí postupovati, též
žádných spolkův s cizozemci v handlích míti nemají. A to pod
pokutau propadnutím takových všech statkův, na kohožby to
shledáno bylo. Jichżto polovice Jeho Milosti Královské do ko-
mory a druhá na opravu města toho, kdež by statkové takoví
aneb osoby byly, dostati se má.
Cizozemcům, to jest, lidem k jinému právu náležejícím a v království
Ceském neusedlým, žádný měštěnín statku svého, ani jiných spravedlností
neprodávej, aui pod Zádnau chytrostí nepostupuj, ani žádných spolkův
v handli s nimi nemívaj, pod propadením týchž statkův,
13*
