299

158 i O odpořích kšaftův.

II. Než jestli žeby z prosta před stvrzením kšaftu dluhu takovému odepřel: tehdy dluh má naň podle práva provo- zován býti.

(Do slova.)

DE IMPETITIONE

seu impugnatione testamentorum.

O odporíeh kšaftův.

E. XLII.

Odpor kšaftu aneb kšaftovní téměř nic jiného není, než zápověd a jako nějaká obstávka, kteráž se děje skrze ohlášení před právem té osoby, jenž sobě do téhož kšaftu něco za stíž- nost pokládá, aneb jej praví učiněný býti k ublížení nějaké své spravedlnosti a právu svému aneb dětí svých.

Odpor kšaftu jest zápovéd nějaká neb obstávka pro níž kšaft v času

veer

právním k stvrzení svému přijíti nemůže. E. XLIII.

I. Odpor kšaftovní tímto pořádkem u práva vykonávati se má. Kdožby chtěl jakémužkoli kšaftu odpor vloZiti, má a po- vinen jest sobě to, v šesti nedělích pořád zběhlých od přečtení a vyhlášení kšaftu, tu a na tom právě vykonati a k odporu takovému se olläsiti, a to tímto spůsobem.

Odpor kšaftovní v šesti nedělích od přečtení kšaftu klásti se má.

II. Má prvé před tím, nedadouc šesti nedělím od publiko- vání takového káaftu projíti, za vstaupení do raddy purkmistra požádati, a tu při témž předstaupení buď za přečtení aneb za veypis téhož kšaftu prositi, kteréhožto každému žádajícímu přípis dán, ale originál při právu s pilností až do stvrzení aneb odsauzení chován býti má. A to z príčiny té, aby, maje“ prípis téhož kšaftu aneb přeslyše kšaft, prvé se uradil a zdrávě na to pomyslil, měl-li by slušnau a spravedlivau příčinu, takový kšaft naříkati, čili tak nechati. Také aby sebe ke škodám a k obme- škání zbytečnému daremně nestrojil. Bude-li úmysl jeho konečný