E XXVIH—XXXIÍ. 158
dinosti i pod tím právem, kdež kšaft učiněn ješt, 1 pod jiným,
kdežby kšaftující grunty a jiné své spravedlnosti měl.
Kżaftem statek odkázaný, by byl na jiném právě, dědici náležeti
bude, zvláště když v kšaftu doloženo jest: „Statek můj všecek, kdežkoli a
na čemby koli záležel, odkazuji,“ etc.
E. XXXI.
I. Pakliby káaftující v kšaftu svém takto položil: „Chci
tomu, aby Jan syn můj, aneb Kateřina manželka má etc. Pe-
trovi streyci mému koflífk aneb kožich můj kuní vydati povinen
byl aneb byla“ : tehdy v takové příčině ten, komuž se z těch věcí
jedna odkazuje, voliti sobě má.
II. Než, kdežby takto doloženo bylo: „Kožich můj jeden
anebo koflík můj jeden, dům můj jeden, vinici mau jednu
(a měl-li by těch věcí více, nežli jednu) syn mij at dá ujci
mému*: tu v takovém odkázaní má vůli dědic kšaftujícího, který
chce kožich aneb kterau: věc, tomu, komuž se odkazuje, dáti;
však tak, aby také dědic z těch věcí tomu, komuž se odkazuje,
nejhorší nedával. |
Rozdíl slov jest: „Chci tomu, aby syn můj streyci mému jeden koflík
vydati povinen byl,“ neb tu bude volení kofliku při streyci; a „Chci koflík
můj jeden syn můj ať dá streyci mému,“ neb tu syn dá koflik, ktery
bude chtiti.
E. XXXII.
I. Kšaftu to nic na překážku není, by v den nejslavnější,
jako na den božího narození, na velikou noc, v neděli aneb
na jiné dni veyroční dělán a spisován byl; proto, že kšaftové
se mohau dělati kdekoli, na kterémkoli místě, a kdykoli toho
potřeba by kšaftujícím nastávala.
Kšaft může dělán býti kde koli, a na kterémkoli místě, a kdy koli
toho by potřeba nastávala, i na velikau noc.
II. Však kdežbykoli a na kterémkoli právě takoví kšaftové
zděláni byli: tehdy ten a takový kšaft aby podán byl na to
právo a tu při témž právě vysvědčen, vyhlášen i také publikován
byl, kdežby kšaftující jej a na kterém právě udělal. A přísežní
téhož práva odešlí ten a takový kšaft i s vysvědčením jeho
k tomu právu, k kterémuž kšaftující i s statkem svým náležel;
tak aby ten a takový kšaft na tom právě vyhlášen byl, a na
