96 O dopomožení práva po rozsudcích.
statku ho zmocniti. Kteréhožto statku původ v držení a v uží-
vání dotud zůstane, dokudžby jemu od dlužníka spravedlnost
i s náklady a škodami na to vzešlými zase všeckna z auplna
a docela dána a navrácena nebyla.
Věřitel, chce-li od osoby pustiti, může žádati, v statek dlužníka zveden
a jeho do summy své zmocněn býti; a tak v držení ho zůstane, dokud mu
summa přisauzená s náklady navrácena nebude.
II. A též se má rozuměti o tom, kterýžby se po rozsudku
před právem ukrýval a z přisauzené na sobě spravedlnosti,
maje statek patrný, lidem práv býti nechtěl.
To se též rozuměti má, kdyby dlužník od práva ušel.
C. XXIV.
Pakliby se ktery dlužník, jsa u vězení, k tomu volal, ne-
maje peněz hotových ani na zlatě ani na stříbře, že statkem
věřitele svého odbyti žádá: vykonaje povinnost a spůsob, G. XI.
o tom vymóreny, toho takć użiti moci bude. Lećby takovau
pokutu na se vztáhl a uvedl, aby ničímž jiným věřitele svého
odbyti nemohl, než penězi hotovými: tehdy podle pokuty k němu
zachováno bude.
Dlužník, volá-li se, že chce věřiteli svému statek vykázati, má toho
(učině závazek) užiti; lečby tu pokutu na se vztáhl, aby ničímž jiným vě-
řitele svého odbyti nemohl, než penězi hotovými,.
C. XXV.
Prisudek kdyzby již v moc svau vešel, to jest, z kteréhožby
žádný časně se neodvolal, aneb, odvolaje se, žeby ten od práva
vrchního k svému utvrzení aneb také k napravení přišel; a
v každém téměř jistý čas a termín se ukládá, a obyčejně dvě
neděle k dosti učinění rozsudku tomu, na němž se co přisuzuje,
vyměřují se: tehdy strany vedle znění rozsudku zachovány
buďte. Když se pak ostatní dopomožení práva, totižto, roz-
kazové do třetího dne a do západu slunce vykonávati budau,
poněvadž se již tu dopomáhaní práva dotýkati bude: protož od
takových veypovědí a rozkazů žádnému žádného více odvolání
dopauštěti se nemá.
Od rozkazůyv do třetího dne, též do západu slunce žádnému žádného
odvolání dopauštěti se nemá.
