B. LXXXIX—XCT. 85
B. XCT.
Bez pořádného vyslyšení, na žádného žádní rozsudkové
činiti se nemají, jakož o tom A. XXXI. položeno jest.
Bez pořádného vyslyšení žádní rozsudkové na žádného činiti se
nemají.
B. XCII.
Tolikéž na sirotky, aneb na jiné lidi mladé, ježtoby let
dospělých, poručníkův aneb ochráncův svých neměli, aneb
kterymZby curatores od práva dáni nebyli, rozsudkové díti se
nemají.
Na sirotky a jiné lidi nezletilé, kteříž poručníkův nemají, rozsudkové
se díti nemají.
B. XOIT.
Než jestli żeby komu jaká spravedlivost v statku sirotčím
náležela, a ti sirotci ještě by poručníkův svých od práva daných
neměli: tehdy ten, kdožby o spravedlivost svau chtěl pořádem
práva k statku sirotčímu přikračovati, může přísežných, aby
těm sirotkům aneb poručníci aneb ku při zástupcové dáni byli,
požádati, a ti curatores im litem slovau. A maje je, bude moci
pro svau spravedlivost k nim se pofádem práva domlauvati.
K statku sirotčímu má-li kdo spravedlnost a o ni nastupovati chce,
má žádati, ať jsau poručníci dáni sirotkům, a k nim se pořádem práva do-
mlauvati moci bude.
B. XCIV.
Na toho, kterýžby se k dluhu, i k čemužkoli jinému, jsa
z toho před právem obviněn, přiznal, není potřebí žádných roz-
sudkův; ale hned rozkaz se mu od práva státi má, aby do dvau
nedělí pořád zběhlých dluh zaplatil, aneb z té věci odporníku
svému práv byl. Jakož o tom B. XXXVI.
Na toho, kdo se před právem, jsa z něčeho obviněn, zná, není roz-
sudku potřebí, než rozkazu, aby svému odporníku práv byl.
B. XOV.
Lidem přespolním, kdyžby odporu žádného nebylo, třetího
due má se spravedlivosti prâvem dopoméhati.
(Do slova.)
