80 O nařikání svědkův.
proto, že člověk zlopověstný jest, lotr, zloděj, cti nemá, učinil proti své
poctivosti etc. aneb že svědomí křivé, falešné, z auplatku a z návodu
proti mně v této při vydal.“
IL Tehdy takový nářek od písaře rádního aneb osoby pří-
sežné v těch slovích poznamenán bude, a pře té se poodloží.
Na kterauž rozsudek učiněn nebude, ažby svědku nařčenému
o tom, že se on aneb svědomí jeho naříká, věděti dáno bylo,
chtěl-li by po své cti státi.
Když se svědek nařkne, pře se má odložiti a tomu svědku oznámiti,
chtěl-li by po své poctivosti jíti.
III. A ten, kterýž toho svědka k potřebě své vedl, vyžá-
daje sobě psaní od toho práva, má to opatřiti (ač chce-li svě-
domi toho uZiti), aby k jistému dni s naříkajícím sročen a v tom
nářku rozeznán byl, dada mu časně o dni uloženém znáti.
Kdo chce takového svědka užiti, má to opatřiti; aby s naříkajícím
I jistému dni srocen byl.
IV. Tu při tom postavení svědka, provede-li naifkajici
dostatečně na něho to, čímž ho nařkl, že za svědka přijat býti
nemá: jeho svědomí zavrženo bude. Pakliby se poznala při jeho
svědomí jaká faleš, tak žeby ten svědek svědčil falešně: má
vedle provinění svého spravedlivě na hrdle trestán býti.
Provede-li se nářek, svědomí to bude zavrženo; pakliby se v tom
svědomí našla faleš, svědek bude na hrdle trestán.
V. Jestli žeby pak ten, kdož svědky aneb falešné svědomí
naříkal, toho nedovedl: tehdy ti svědkové, byli-li by kmetcí, sedlští,
budau na poctivosti své opatfeni. A ten, kdož jest svědka tako-
vého nařekl a toho nářku svého naň nedovedl: dvadceti kop
grošův českých svědku tomu, člověku kmetcímu robotnému za
pokutu daj. Než byli-li by svědkové z stavu panského, rytířského
aneb městského: těm se má náprava státi, pokudž o nářcích,
kdožby koho nařekl a naň toho nedovedl, vyměřeno jest.
Nářek když se na svědka nedovede: svědek, byl-li by kmetcí, bude na
poctivosti opatřen a k tomu, kdo naříkal nedůvodně, jemu pokuty dvadceti
kop grošův českých dá. Pakliby byl z stavu panského, rytířského, měst-
ského: těm se má náprava státi, pokudž o nářcích vyměřeno jest.
VI. A ti takoví svědkové, nepostavili-li by se před právem,
ano by jim otom věděti dáno bylo, aby po své poctivosti stáli,
v/ve
že se jich svědomí naříká, a ani příčin slušných, svého před
