B. XX1V—XXIX. 51
B. XXVI.
Ženám řečňování při saudech právy se zapovídá. A toliko
v vlastních jejich přech toho se jim propůjčuje.
Žena řečňovati nemá, leč v své vlastní při.
B. XXVII.
Svéril-li by se kdo v své pfi kterému řečníku, aneb komu
jinému, a jemu by své spravedlnosti ku při náležité ukázal:
tehdy již ten takový řečník, ani jiný člověk, proti takovému
s stranau odpornau stávati, ani po straně jí raditi a pomähati
žádným vymyšleným spůsobem nemá. Pakliby se toho dopustil,
a naň by to provedeno bylo,- na hrdle proto trestán býti má.
Svěřil-li by se kdo v své při kterému řečníku, aneb komu jinému:
tedy ten řečník ani jiný člověk druhé straně žádným spůsobem raditi a
pomáhati nemá pod ztracením hrdla.
B. XXVIII,
Řečníci i jiní, kteříž před saudy od lidí mluví, všecku
uctivost k přísežným a toho práva saudcům mají a jsau po-
vinni zachovati, a mimo potrebu pre zbyteéné nemluviti, a
jedni druhých nedotýkati, ani k hněvu popauzeti. Pakliby se
kdo čeho takového nenáležitého dopustil, več. mu to obráceno
bude, to zůstaň při toho práva, při kterémž by se taková věc
zběhla, spravedlivém uvážení.
Řečník k saudům uctivost zachovej, mimo potřebu zbytečně nemluv,
žádného nedotýkaj ani k hnévu popauzej.
B. XXIX.
I. Řečníci nemají žádného, ani lidských svědomí před
saudy pod žádným vymyšleným spůsobem dotýkati, lečby chtěli
koho světle a patrně v čem nařknauti.
Řečník žádného, aní lidských svědomí pod žádným vymyšleným spů-
sobem nedotýkej, lečby koho světle v čem chtěl nařknauti.
II. A tolikéž nemají pří z aumysla a bez vůle stran od-
kládati, ani lidí sobě, aby se bez nich nesmlauvali, zavazovati;
ale mají věcí sobě svěřených pilni býti, tak aby svau nepilností
lidských spravedlivosti nezavozovali. Pakliby se který z nich
čeho toho dopustil: tehdy ten a takový má skutečně trestán
býti, a před tím saudem od lidí více neřečňovati. |
Řečník stranám se smlauvati nebrań, ani pe z aumysla neodklśdaj.
4*
