S. XXVI— XXX. 391
Měštěnín, maje sobě dáno znáti, k veyvodu postaviti se povinen jest.
Pakliby toho neučinil, aneb potom toho z sebe nesvedl, za psance nevy-
vedeného zůstane.
S. XXVIII
Kdyżby obeslany k veyvodu na den sobě ulożeny se po-
stavil, má k tázaní zločince s piśtely svými připuštěn býti,
aby jemu ten zločinec to vůči mluvil, a on také aby vůli měl
k tomu zločinci buď sám aneb skrze některého přítele svého
to, cožby jemu za potřebí bylo, mluviti. Avšak to díti se má
při přítomnosti přísežných a od práva k trápení volených.
Obeslaný k vývodu kdyby se postavil, má s prately svymi k tdzani
zločince připuštěn býti, aby sobě vůčí mluvili, coby zapotřebí bylo, v pří-
tomnosti osob k tomu volených.
S. XXIX.
A kterýby koli zločinec bud na trápení aneb po trápení
svém, a tolikéž maje již konec života svého vzíti, koho odvolal:
jedenkazdy toho poZiti má, by pak ten zločinec po svém od-
volani cozkoli jindk potomné na něho seznával a svau řečí pletl.
Zlocinec kdyżkoli nékoho by odvolal: každý toho má užití, by pak
ten zločinec zase naň seznal a svou řečí pletl.
S. XXX.
I. Vyznání všelijaká na trápení aneb při trápení za jisté
a konečné věci pokládati se nemají a nemohau; lečby ten,
kterýž taková vyznání učinili, po přestání muk a trápení na tom
předse stál, na tom potom umřel a svau duší to zapečetil,
Vyznání zločincův smrtí a duší jejich teprv se tvrdí; jínák za věcí
konečné a jisté pokládati se nemohau.
1, Avšak poněvadž mnozí z zločincův byvají lidé nevážní,
beze všeho svědomí, duší svých málo aneb nic sobě nevážíce,
a někdy z pauhé zlosti na jiné z aumysla Ihauce: protož, do-
tklo-li by se kdy lidí dobře zachovalých, a oni žeby se z toho,
což tak na ně při trápení od kterého zločince praveno bylo, po
smrti téhoZ zlocince vyvesti, svau nevinu odvesti a prokázati
mohli, toho jim příno býti má. A byl-li by odvod dostatečný,
na svých ctech i poctivostech právem opatření býti mají.
Na lidech dobře zachovalých, kdyby který zločinec umřel, a oní
se z toho vyvesti chtěli: toho jim příno býti má; neb mnozí zločinci z pauhé
zlosti na jiné lhau, duší svých málo neb nic sobě nevážíce. A bude-li odvod
dostatečný, na svých poctivostech od práva opatření budau.
