386 O trápení a popravách.
aby se leckdys vymstíval, anebo po rozvedené půtce v novau
bitvu se vydával, nemaje již žádné hodné příčiny sobě dané,
ano by již na jeho zdraví žádný jemu škoditi nechtěl, Neb toliko .
obran a životův svých ochránění práva lidem propůjčují, a ne
urážek a vymstívání, jakž o tom .V. XLIV. položeno jest.
Kdo se brání násilí svému, a tu by hned v půtce někomu uškodil,
za vinného počten nebude. N. XLIV.
DE QUZESTIONIBUS ET TORMENTIS.
O trápení aneb útrpném právu, a o popravách.
S. XVIL
Na toho, kdožby se k skutku sám dobrovolně přiznal, není
potřebí nic jiného, než toliko, aby na něm saudcové práva do-
pomohli. Neb nad vlastní jednohokaždého přiznání průvodu do-
dokonalejšího býti nemůže.
Kdo se k skutku přiznává, na něm právo dopomoženo býti má. Nebo
nad vlastní přiznání průvodu dokonalejšího býti nemůže.
S. XVIII.
Byl-li by který člověk ku právu podán z hodných a sluś-
ných potahüv i z jistých příčin, kteréžby se na podezření vztaho
valy; a ten, stoje před právem a jsa dotazován o některém ne-
šlechetném skutku, tomu vśemu by odpiral a piiznali se ne-'
chtěl: saudcové, byl-li by před rukama původ, čas jemu k prů-
vodám jmenovati budau, aby to na něho vedl, a provede-li,
ortel spravedlivý na takového řknau.
Zločinec, odpívá-li skutku, buď s původem právně vyslyšán,
S. XIX.
I. Než jestli žeby průvod potom byl ukazován nedosta-
tečný, tak žeby toliko potahové, podezření a některá pří takovém
člověku nacházela se domnění, to jest, żeby se toliko semeplenae
probatřones ukázaly: tehdy saudcové k tomu se přičiní, aby
pilně vyhledali i gruntovně se vyptali na tu osobu i na zacho-
vání její, na předešlé její obyčeje, nmravy, kde býval, komu
slaužíval, koho se přidržal, dopustil-li jest se předešle jakého
