366 O nářku cti..
nápravu činil, člověk dobře zachovalý nápravy přijíti podle práva
povinen není. Než saudcové sami takového na cti a dobré po-
vésti jeho opatite, a toho lehkomyslného a nevážného člověka
podle uznání spravedlivého buď z města vypovédénim aneb
jinák ku příkladu jiným ztrescete.
Náprava od lehkomyslných a zlopověstných nemá přijímána být. Než
právo samo má v té příčině člověka dobře zachovalého opatřiti, a toho
lehkomyslneho bud z mósta vypovediti aneb ku piikladu jiuym ztrestati.
| Q. XXIX.
Pro náfek poctivosti ani pro zhanéní Zádny urukován byti
nemá. Neb jestliže obeslaný, jsa pořádně ku právu obeslán,
se nepostaví, aneb od práva po žalobě odstaupí: původ na po-
etivosti bude opatřen, a jemu se za právo proti tomu, kdož od
práva ušel ancb státi nechtěl, dá. Tak, kdezbykoli potom po-
stižen byl ten, jenž ho nařekl aneb zhaněl, aby původovi ná-
pravau, to jest, odprosau i také za zhanění pokutau povinen byl.
Pro nářek cti ani pro zhanéní Zádny urokován byti nemá. Neb,
obeslany nestane-li ku právu, püvod bude ua poctivosti opatren.
Q. XXX.
I. Kdožby koho z nářku aneb z hánlivých slov pořádem
práva obvinil, a téhož obviněného vtom zase buď před právem
aneb jinde, nevyčekaje na to rozsudku, na jeho cti dotýkal
aneb haněl: tehdy, by na obviněného původ žalobu svau pro-
vedl a pokázal, však proto, že jest se zase odhaněl, obža-
lovaný původovi nápravau, ani pro zhanění pokutau povinen
nebude.
Původ, jsa v rozepři s někym o nářek cti neb zhanëni, nevyéekaje
na to rozsudku, obviněného by dotýkal neb haněl: obžalovaný jemu, by naň
žalobu provedl, nápravau ani pokutau pro hanění povinen nebude,
II. Než, jestli žeby původ na obžalovaného nic toho před
právem neukázal, a jeho by (jakž dotčeno) nařekl aneb zhaněl:
tehdy má od práva pro takovau svau všetečnost a nevážnost
původ vězením trestán a obžalovaný na své poctivosti opa-
tren. Буй.
Pakliby původ na obžalovaného nic neukázal: tehdy má vězením
trestán, a obžalovaný na poctivosti opatřen býti,
