Q. XX— XXIII. 363
slušná a náležitá není, aby, kdožby vinného naříkal, měl proto
k nápravě odsuzován býti; nebo věc jest náležitá ji prospěšná,
aby hříchové a veystupkové vinných lidí zjevní byli.
Nářek kdo dostatečně provede, pokuty neponese.
Q. XXII.
Pfiházf se to Gastokróte, Ze někdo, jsa z nářku před právem
obviněn, nemoha takovému nářku odepříti, proto žeby se na
něj mohl dostatečně pokázati, nepaměti, ožralství, hněvu aneb
některým jiným příčinám to připisuje s tím doložením, že on
již toho N. N. nenaříká, ale jej za člověka dobrého má. A protož
takovým svým před právem ohlášením žaloby té prázen nebude,
než purkmistr a radda, opatříc nařčeného na poctivosti, obžalo-
vaného pak podle spravedlivého práva uvážení vězením za slušný
čas podle velikosti nářku aneb zhanění ztrestati mají. Ten pak
dále nápravau aneb zhaněním původovi povinen nebude.
Kdoby, nařkna druhého před právem, nepaměti a jiným příčinám to
připisoval s tím doložením, že již nenaříká, ale jej za člověka dobrého má:
protož takový vězením za slušný čas podle velikosti nářku ztrestán a na-
řčený na poctivosti opatřen bude. Než nápravau nafčenému obžalovaný
povinen nebude.
O. XXIII.
Též také přihází se, že někdo, z nářku jsa obviněn, sau-
kupem se zastírá, že jest toto a toto od tohoto aneb od onoho
o něm mluviti slyšel. I jestli že jest hned tehdáž při nářku a
hanění svém, když druhého nařekl, dotekl aneb haněl, to jest,
in continenti, žádného saukupa nejmenoval, na žádného jiného
jemu aneb jinému neukazoval, žeby tento anebo onenno 0 něm
toto aneb ono mluvili, aby jemu aneb jim z toho se vyvedl,
než z prosta sám, že se jest v nářek, hanění a dotýkání osoby
jeho dal: tehdy potomne żadnym saukupem aneb saukupy toho
nebude moci odbyti a nářku aneb hanění prázden býti. Než
povinen bude takový nářek aneb hanění sám od sebe na toho,
kohoë naïekl aneb zhanël, vésti i dovésti.
Naříkající, jestliže při nářku hned saukupa jmenovati nebude, potom,
jsa obviněn, při právě saukupem toho nebude. moci odbyti; než sám ten
nářek neb hanění vésti musí.
