A. XLV. 31
o ni přijíti chtěl, pustiti: ale povinen jest při svau začatau předce
k svému místu a konci vésti.
Původ po vzešlém sporu mezi stranami nemůže od žaloby upustiti,
ani se v ní opraviti; než před sporem vzešlým může od žaloby pustiti a
v jinć se aż po tiikróte oprawiti.
VI. Pakliby kdo, jsa tak obesláním doma zastiżen, po
prvním obeslání před právem se nepostavil a ku právu poslu-
šenství nezachoval: tehdy původ vyžádá sobé na takového druhé
obeslání. A kdožkoli, jsa podruhé ku právu obeslán, před tím
saudem, před nějž se obsílá, nepostavil by se, a když by na
původa a naň zavoláno bylo, pokavadžby dne toho saud držán
byl, na tom právě neohlásil by se: má hned, jakžby se k němu
piijiti mohlo, do vězení vzat, a týmž vězením k odpovídání
aneb k vyžádání sobě hojemství piidrZán bti. Kteréhozto
hojemství, jakž nahoře položeno, každému v rovnosti od práva
udělovati se má.
Pakli by kdo, jsa prvním obesláním doma zastižen, před právem se
nepostavil a k právu poslušenství nezachoval, má býti podruhé obeslán, a
jestli že by se nepostavil, má hned do vězení vzat a týmž vězením k sly-
šení žaloby přidržán býti.
VII. Kdyžby pak den třetí aneb jiný od práva čas aneb
termín stranám uložený přišel, povinen bude obeslaný na žalobu,
na se od původa učiněnau, odpovidati. Pakli by se obeslaný
na ten den nepostavil, saudcové jakožto in contumacem na toho,
kterýž právo lehčí a potupuje, původovi vedle jeho žaloby
právo stané dadí a na něm ho dopomáhati budau.
Obeslaný podle hojemství vyžádaného nepostavil-li by se, původovi
vedle žaloby jeho právo stané dáno a na obeslaném | dopomáháno
byti má.
VIII. Nebyla-li by.pak ta osoba, na kteraużby se obeslání
od původa žádalo, dosti ku právu usedlá, a původ by za to žádal,
" aby se jí právo ujistilo: tehdy, jestliže k ní může se piijiti,
má aneb uručením aneb vězením k stání i k dostání od práva
ujištěna býti.
Obeslaný, není-li ku právu dosti osedlý, má na žádost původa neb
uručením aneb vězením k stání i dostání ujištěn býti.
e
