215
Obdobně jako nad odbojnými stavy českými, zasedl
Ferdinand I. po vítězném skončení války šmalkaldské
k přísnému soudu i nad hornolužickým. Šestiměstím.
Rozsudek Ferdinandův podlomil navždy moc Šestiměstí.
Hornolužičtí byli obviněni z porušení věrnosti vůči králi
a bylo s nimi naloženo jako se zrádci. Hornolužická města
byla obeslána dne 9. srpna 1547 zvláštním půhonem, aby
vyslala v určený den své zástupce do Prahy.) Každé město
mělo vypraviti osobně purkmistra, rychtáře a radní, jakož
i zástupce nejstarších řemeslníků, kteří měli s sebou vzíti
všechna privilegia městská i listiny a to pod hrozbou jich
odnětí. Když pak zástupci hornolužických měst, počtem
81 osob, dospěli do Prahy a poddali se králi »na milost a
ur
nemilost«, byly jim dne 7. září 1547 oznámeny citelné
tresty, jež je postihly. Mezi jiným musili vydati králi
všechna privilegia, svobody, práva a řády, a spokojiti se
pouze tím, co jim král milostivě vrátí anebo snad i jinak
zařídí. Král Ferdinand I. pak, když se města nabídla, že
zaplatí ustanovené peněžité částky, vrátil jim dne 1. října
92); listina krále Ferdinanda I. ze dne 15. září 1534, kterou po-
tvrzuje ustanovení, sjednaná mezi pány, rytířstvem, šlechtou a
městy hornolužického Šestiměstí o vykonávání soudnictví, udržo-
vání pořádku a vybírání berní, (čís. 98); listina císaře Maxmiliána
II. ze dne 30. dubna 1565, kterou potvrzuje nález královských ko-
misařů, vydaný dne 9. října 1564 ve sporu měst Zhořelce a Vrati-
slavě o vybírání cla ze suken, (čís. 101); listina krále Vladislava II.
Jagiella ze dne 18. září 1514, potvrzující výsady, udělené roku 1262
městu Budyšínu braniborskými markrabaty Otou a Konrádem, (čís.
108); listina krále Ludvíka Jagiella ze dne 3. června 1521, kterou
dovoluje městu Budyšínu, aby si vystavělo mlýn, (čís. 110); listina
krále Jana Lucemburského, vydaná dne 31. července 1339 obyva-
telům města Budyšína, kterou prohlašuje, že nezcizí nikomu len-
ních statků budyšínských,' jež mají odúmrtí na něho spadnouti, bez
výslovného svolení jejich dosavadních držitelů (čís. 111); nález
krále Vladislava II. Jagiella, vydaný dne 7. června 1497 v rozepři
kláSterü Mariiny Hvézdy (»Morgenstern«, Marienstern) a Mariina
Dolu (»Marienthal«) s rytíři a many zhořeleckého vikpildu, (čís.
112); listina krále Zikmunda Lucemburského ze dne 18. března
1437, kterou potvrzuje výsady, udělené městu žitavě, (čís. 113);
listina krále Vladislava II. Jagiella ze dne 24. července 1496,
kterou potvrzuje dohodu města Lubije s Hansem Schaffem z roku
1468, (čís. 132).
9) J. A. E. Kohler, Die Geschichte der Oberlausitz von den
ältesten Zeiten bis zum Jahre 1815, (Görlitz, 1865), str. 165.