23
po bitvě u Moháče, jak se soudilo dříve, nýbrž že zmizel
teprve později a to po rozličných změnách osudu.)
Pokud jde o staré listinné archivy německých říš-
ských knížat, tvrdil Neudegger, Ze bavorské »briefgewól-
be« bylo úzce spiato s bavorskou kanceláří, s níž prý bylo
spojeno i organisačně, takže kancelář užívala jeho archiv-
ních fondů k úřední potřebě.“*) Tvrzení Neudeggerovo jest
velmi nepravděpodobné, srovnáme-li je s tím, co víme
o poměrech u sousedních států, na př. o starém archivu
rakouských vévod. V rakouských zemích nebyly listiny
(»briefe«) uloZeny v kanceláři, nýbrž vždycky jen v po-
kladu, za jehož součást byly tehdy pokládány.“) V sa-
kristii, sousedící s vídeňskou dvorní kaplí, byly uloženy
listiny spolu s ostatními klenoty (»die cleynot und gestein,
gold und silber und auch die brieve«).*)
Dovolavaje se Rosenthala®) a Lewinského®) prohla-
oval téZ Wolf?) že v jednotlivých némeckych zemich
pry byly archivy původně jakýmsi přívěskem kanceláře.
Proto prý také kancléř byl zároveň archivářem.
10. Spojení archivu s pokladem u ostatních středověkých
států.
Není pochyby, že aragonský korunní archiv, snad prvý
archiv na evropském západě, byl také původně pouhou
77) Alfr. Czobor, Die Verhandlungen zur Errichtung eines Staats-
archives im J. 1701 und die frühere Aufbewahrung der stindischen
Akten. Levéltári Kózlemények, III. sv. 1925, str. 1 a sl.
78) M. J. Neudegger, Geschichte der bayerischen Archive. III. b.
(München 1899/1900), str. 126.
7) G. Winter, Die Gründung des kaiserlichen und kóniglichen
Haus-, Hof- und Staatsarchivs. Archiv für oesterreichische Geschich-
te. 92 Band (1903), str. 8.
80) Stowasser, Das Archiv der Herzoge von Österreich. Mit-
teilungen des Archivrates. III. Band, 1. Heft (1919), str. 22.
81) E, Rosenthal, Geschichte des Gerichtswesens und der Ver-
waltungsorganisation Bayerns. I. Band, str. 270 a sl.
82) Lewinski, Die brandenburgische Kanzlei und das Urkunden-
wesen während der Regierung der beiden ersten Hohenzollerschen
Markgrafen (1411—1476). Strassburger Dissertation. (1893), str.
125 a sl. .
89) G. Wolf, Einführung in das Studium der neueren Geschichte.
Berlin 1910; str. 698. .
