151
hem pozdější.“) Kdy však se dostala ona listina, Lubína
se týkající, z archivu české koruny do archivu vévod leh-
nicko-břežských, prozatím ještě říci nelze. i
O ztrátách, které postihly korunní archiv český, když
" fondy jeho byly uloženy společně s listinami metropolit-
ního kostela pražského a později zase s listinami města
Vratislavé, bylo jiZ promluveno.*)
K různým jednáním české kanceláře, jakož i hejtman-
ství německých lén, bylo začasté potřebí listin z archivu
české koruny. Leckdy se ovšem přihodilo, že listiny, vy-
žádané k úřední potřebě z korunního archivu českého, ne-
byly již později vráceny zpět, nýbrž dostaly se potom do
registratury místodržitelské. Již Rosenthal vyřadil hojně
listin českého archivu korunního z místodržitelské regis-
tratury, o čemž se podrobněji zmíníme ještě později. Ježto
však nebyl snad s to zjistiti bez výjimky původ všech
listin, které prohlížel, anebo snad proto, že se mu některé
z nich nezdály dost důležitými k jeho účelům, zůstavil
Rosenthal přece ještě několik listin korunního archivu čes-
kého v místodržitelské registratuře.
Podnes ještě jest uložena v nynějším archivu mini-
sterstva vnitra'*) v Praze listina Heřmana z Ebersteina,
vydaná dne 6. prosince 1328 v Hermannsberce, kterou
dává své svolení, aby Jindřich starší, fojt z Plavna, držel
napříště území Dobenské“) (»Dobene«) lénem od českého
krále Jana Lucemburského, kteréžto území měl až posa-
váde lénem od Hefmana z Ebersteina.??) Na ohbu (plice)
listiny čteme poznámku: »Registr[ata] per Ul-
ricum«, známou nám již z listin českého korunního
archivu, jakož i rubní záznam »X — De infeuda-
cione bonorum Dobene«, psany rukou jiného re-
gistrátora korunního archivu českého. Nelze tudiZ nikte-
8) Viz výše str. 91. Listina byla tudíž nepochybně ještě v šede-
sátých letech 14. století v archivu české koruny.
?) Viz vy&e str. 44 a sl, str. 92 a sl
1) Guberniální archiv, rep. čís. 63, skříň A 1.
1) Dobna, kraj blízko Plavna ležící.
1) J. Emler, Regesta Bohemiae et Moraviae IV., str. 794, čís.
2031 a B. Schmidt, Urkundenbuch der Vögte von Weida, Gera und
Plauen, sowie ihrer Hausklöster Mildenfurth, Cronschwitz, Weida
und zum heiligen Kreuz bei Saalburg I. (1885), str. 316.
