73
storických pojednání. Proto také bývalý ředitel mnichov-
ského říšského archivu František Loher v knize o archiv-
nictví soudil, že císař Karel IV. určil hrad Karlštejn za
schranu Ceského státního archivu.") Zesnulý ředitel ví-
deňského domácího, dvorního a státního archivu Gustav
Winter napsal v článku o založení vídeňského státního
archivu,'^) Ze Karel IV. dal pfenésti archiv české koruny
spolu: s klenoty říšskými a ostatky svatých do »hlubo-
kého sklepení« (in ein »tiefes Gewólbe«) kaple sv. Kfiże
ve věži hradu Karlštejna. Zvěčnělý ředitel berlínského
státního archivu Melle Klinkenborg v poiednání o ději-
nách tajného archivu berlínského měl za to, že zalo-
žením archivu na hradě Karlštejně je pro Čechy s do-
statek prokázána péče Karla IV. o bezpečné uložení
listin.""*% I v literatuře právně historické získalo toto mí-
nění stoupence. Peterka zaznamenává, že Karel IV. dal
zříditi na hradě Karlštejně archiv za účelem úschovy
státních listin.***)
Téměř zároveň s českými historiky umění, kteří
první správně postřehli, že pravým účelem založení hra-
du Karlštejna bylo bezpečné uložení německých klenotů
říšských, poznamenal Hermenegild Jireček v předmluvě
k vydání »Korunního archivu českého«, že listiny archivu
české koruny teprve po smrti krále Václava IV.) »od-
neseny jsou i se dskami a s korunovačními znaky na pev-
ný hrad Křivoklát. Když pak hrad tento r. 1422 postižen
požárem, převezeny vzácnosti tyto do Nového Plzně, až
konečně okolo r. 1436—37 uloženy jsou na Karlšteinském
13) Fr. Löher, Archivlehre. 1890, str. 91.
144) G. Winter, Die Gründung des kaiserlichen und königlichen
Haus-, Hof- und Staatsarchivs 1749—1762, Archiv für österreichische
Geschichte 92 (1903), str. 23, pozn. 2.
155 M. Klinkenborg, Geschichte des geheimen Staatsarchivs zu
Berlin. Mitteilungen der k. preussischen Archivverwaltung. Heft 18
(1911), str. 3.
146) Otto Peterka, Rechtsgeschichte der böhmischen Länder.
I. (1923), str. 111. .
117) H. Jireček, Korunní archiv český. Codex iuris bohemici,
tomus II., pars I. (1896), str. VII.
