72
cendis infra terminum vel in Nürenberg vel in Franken-
fort per regem, quod non fuerat impletum, sed ea Pragam
perduxit, de quo Bohemia nimium gratulabatur«. Windeck
nazývá převezení klenotů říšských do Prahy za Karla
IV. a do Budína za Zikmunda zcizením, odvezením
z tise.”) Když byly »říšské svátosti« roku 1424 při-
vezeny z uherského Vyšehradu do Norimberka a ve slav-
nostním procesí odneseny do špitálu sv. Ducha, kde byly
pak uložehy až do roku 1796, skončil se docela státo-
právní význam německých klenotů říšských, který byl
kdysi tak veliký. Avšak v první polovině 14. století tomu
tak ještě nebylo, nýbrž teprve více nežli sedmdesátiletý
pobyt německých klenotů říšských na mimoříšské půdě
způsobil, že došlo k poklesnutí jejich státoprávního vý-
znamu. Kříž, v němž bylo chováno posvátné kopí a úlo-
mek kříže, byl podle listiny krále Zikmunda z roku 1424
ozdoben netoliko znakem říšským, nýbrž i znakem »čes-
ké koruny«.'**) Neméně nás může zajímati, že když dlel
braniborský markrabí Albrecht Achilles roku 1453 v Pra-
ze návštěvou u mladého krále Ladislava Pohrobka, tou-
žili prý čeští páni, že »říšské svátosti« náleží jim a že je
musí opět obdrZeti.""”)
14. Hrad Karlštejn a český korunní archiv.
Je nasnadě, že ti, kdož se přiklonili k mínění, že hrad
Karlštejn byl zřízen Karlem IV. především za účelem
bezpečného uložení pokladu české koruny, věřili také
tomu, že i archiv české koruny byl již od počátku uložen
na Karlštejně. Z »popisů« hradu Karlštejna proniklo toto
mínění, jak jsme již svrchu viděli, do historické literatury,
kdež se valem rozšířilo jmenovitě vlivem autority Pa-
lackého, a odtud se dostalo i do specielních archivně hi-
| 140) F, Frensdorff, Zur Geschichte der deutschen Reichsinsignien,
. €, str. 70.
111) Ch. G. Murr, Journal zur Kunstgeschichte und zur allge-
meinen Litteratur XII. (1784), str. 17.
| 142) F, Frensdorif, Zur Geschichte der deutschen Reichsinsignien,
. C, Str. 72.
