68
kapli sv. Kříže, bylo tudíž neprávem zamítáno.““) Do-
mněnky, které vyslovili Sulpice Boisserée a Kugler,”)
jsou zcela případné. Kopí Páně má vůbec významnou
úlohu ve francouzském eposu a obzvláště v pověsti o sv.
Graalu.!*) A tu by právě bylo nejméně na místě se do-
mnívati, že Karel IV. neznal pověsti o sv. Graalu, když
přece víme, že jeho předchůdce na německém trůně Lud-
vík Bavor, zřizuje klášter Etal na horské cestě mezi osa-
dami Partenkirchen a Ammergau, se pokusil o napodo-
bení ideálního výtvoru Wolframa z Eschenbachu."“) Než
je nám též známo, že zbožný Wolfram z Eschenbachu
byl oblíbeným básníkem Václava IV. Dlužno nám tolikéž
uváZiti, že právě v německo-francouzském pohraničí, od-
kud Lucemburkové pocházeli, byla karolinská poesie ob-
zvláště pěstována, a že Karel IV. zejména u dvora fran-
couzských králů se seznámil s výtvory této poesie.
vz
12. Význam německých klenotů říšských.
vx
Za Karla IV. dośiy německé klenoty říšské obzvlášt-
ního oslavení již svým uložením ve svatvni, která byla
výhradně za tím účelem zřízena. Říšské klenoty byly
dříve vydány v šanc rozličným nebezpečím, vzpomene-
me-li jen střídání panovníků při přečetných uchazečích
o trůn, i častého putování, jemuž byly podrobeny, prová-
zejíce panovníky na cestách do Říma, ba i do bitev.
Proto také byly již v dřívějších stoletích chovány na
pevných hradech. Ve 13. století platí říšský hrad Tri-
fels, ležící u Anweileru, na západ od města Landau —
podle Ekkeharda »castellum firmissimum« — za stálou
122) Obzvláště rozhodně prohlásil Neuwirth (Mittelalterliche
Wandgemilde na uv. m. str. 2 a sl), Ze mínéní, podle něhož Karel
IV. při stavbě hradu Karlštejna se pokusil napodobiti hrad Mont-
salvage, opředený poesií a pověstí o sv. Graalu, nelze nikterak
opříti o bezpečné doklady. — Sedláček na uv. m. str. 28.
124) Kugler na uv. m. II. str. 496 a Mikovec na uv. m. str, 3.
125) R, Schröder, Glaube und Aberglaube in den altfranzösischen
Dichtungen. (1886), str. 43.
1?) B. Grueber, Die Kaiser Ludwig der Bayer, Karl der Vierte
und die Gralsage. (Mitteilungen des Vereins für Geschichte der
Deutschen in Bóhmen IX. 1871, str. 185).
