30
tue«), jenž byl zároveň »massarius librorum
communis«, uvádí se již roku 1199.***)
Též středověké universitní archivy byly chovány
v sakristii některého kostela. Rakouský vévoda Rudolí IV.,
zakladatel vídeňské university, přikázal roku 1365 v za-
kládacím listu, aby všechna universitní privilegia byla
vložena do skřínky, pobité železem, a toto »scrinium«
aby bylo uloženo ve vnitřní sakristii kostela Všech Sva-
tých (t. j. sv. Štěpána).**"“) Truhlice s listinami freiburské
university byla uložena v dominikánském klášteře v breis-
gavském Freiburce.!!9)
14. Proč byly listiny ukládány v kostelích?
O tom, proč významné světské osoby ukládaly po
celý středověk své právní nároky v kostelích, bylo vy-
sloveno mnoho rozmanitých dohadů. Mezi listiny depo-
nované samozřejmě nečítáme těch, které byly sice vy-
dány světským příjemcům, ale později se dostaly v držení
církevního ústavu spolu se vzrůstem jeho majetku.**")
Uvidíme totiž níže v samostatné kapitole, kterak se na-
byvateli pravidelně vydávají též příslušné právní nároky.
Někteří badatelé mínili, že světské osoby ukládaly
listiny do církevních archivů proto, aby jim zajistily
plnou právní průkaznost. Sickel ukazoval na »loca cr e-
dibilia« v Uhrách, kde duchovenské archivy byly zá-
roveň depotem pro listiny soukromych osob.!!*) Re-
14) Pietro Torelli, L'Archivio Gonzaga di Mantova. (Pubblica-
zioni della R. Accademia Virgiliana di Mantova. Serie I. Monumenta),
L, 1920, str. XIX. a str. XX.
115) Karl Schrauf, Zur Geschichte des Wiener Universitáts-
archivs. Mittheilungen des Instituts für oesterreichische Geschichts-
forschung. VI. Ergánzungsband. 1901, str. 742.
116) Friedrich Schaub, Geschichte des Archivs der Universität
Freiburg i. Br. Finke-Festschrift. 1925, str. 468.
117) H. Bresslau, Handbuch der Urkundenlehre für Deutschland
und Italien I2, str. 181.
118) Th. Sickel, Acta regum et imperatorum Karolinorum di-
gesta et enarrata. I. Band (Urkundenlehre), str. 10.
