starobylého opatství prémonstrátského Arnsteina,!) jeZ sméle a malebné
leží v jedné z nejpěknějších krajin údolí řeky Lahny v Nassavsku, neda-
leko města Nassau, na vysoké, strmé skále. Památný klášter tento založil
Ludvík III. hrabě z Arnsteina, r. 1139 ze svého hradu po svolení choti
své Juty pro řeholní kanovníky prémonstrátské a zemřel sám v pověsti
svatosti jako bratr řádu toho 28. října *) 1185 na cestě v klášteře Gumers-
heimu ve Falci, jenž byl rovněž od něho založen. Mrtvola jeho při-
nesena byla do Arnsteinu a pohřbena v kůru před hlavním oltářem
(2. listopadu) v chrámu od něho vystaveném, kde se dosud náhrobek jeho
spatřuje. *)
Klášter Arnstein stál pak po mnoho věků stále na výši doby své
až na konec předešlého století, kdy opat Evermod Sauer (nar. 1728, opat
1779) musil r. 1787 pro neutěšené poměry domácí se podékovati. Tehdy
byl mu poukázán pobyt od arcibiskupa trevírského, kurfirsta Klimenta
Václava, v prémonstrátském klášteře Saynu, odkud odebral se po zrušení
kláštera do rodiště svého Thal-Ehrenbreitsteinu, kde zemřel 7. července
r. 1807. Byl posledním opatem (v řadě 48.) v Arnsteině; neboť prosbám
bratří klášterních, aby opatství bylo proměněno v kolegiátní kapitulu, uči-
nila konec sekularisace ze dne 25. února 1803. Od té doby zanikaly opu-
štěné budovy klášterní vždy víc a více, takže stojí dnes téměř ve zříceni-
nách, až na památný kostel opatskÿ. *)
Poklady knihovny a archivu roztroušeny byly, jako obyčejně, do
všech končin, a jen čásť vzácných archivalii octla se ve vévodském nas-
savském centrálním; nyní král. pruském státním archivu v Idéteinu.®) Před
několika málo lety proslýchalo se o obnovení kláštera arnsteinského skrze
1) Arnstein, Aren t. j. Adlerstein.
*) Dr. Becker, Das Necrologium von Arnstein, S. 185.
*) Viz Jan Zl. Van der Sterre, Natales Saectorum cand. ord. Praem. (Ant-
verpy 1625) str. 101.; Jiří Lienhart, Ephemer. hagiol. ord. Praem. (Augsburg 1764)
str. 305—306; I. V. S., Hagiologium Norbertinum (Namur 1887) str. 81; téhoZ spiso-
vatele »Le bienheureux Louis, comte d'Arnstein (Tamines, Duculot-Roulin, 1891).
Viktor de Buck, T. J., Vita B. Ludovici, comitis de Arnstein (Brussel, 1864), samo-
statný výtah z Bollandistüv »Acta Sanctorum« Octobr. T. XI. ku dni 28. Fijna.
*) R. Górz, Die Abteikirche zu Arnstein an der Lahn. (Wiesbaden, Chr. Lim-
barth, 1881.)
*) Odtud spracoval a vydal téZ Dr. Becker, král. státní archiváf v Koblenci,
znamenitý kodex arnsteinsky »Das Necrologium der vormaligen Prámonstratenser-Abtei
Arnstein an der Lahn« (Annalen des Vereines für Nassauische Alterthumskunde und
Geschichtsforchung, XVI. díl; Wiesbaden, Julius Niedner, 1881, VIII. a 346 str.), opatfiv
jej nesčetnými kritickými poznámkami a bohatou literaturou. Zajímava jest tu zmínka
o Jindřichu Kerresovi, převoru strahovském 1626 až 1630 [f 15. bfezna 1830] (str. 80.
a 81.), o Bernardovi, opatu hradištském, z r. 1478 (str. 223), o Lvu z Klobouků,
zakladateli kláštera zábrdovského, ku dni 11. března (str. 78.) a j. v. — První díl arn-
steinsk$ch listin (1142 aZ r. 1446) vydal Karel Herquet: »Urkundenbuch des Prà-
monstratenser-Klosters Arnstein an der Lahn« (Wiesbaden, Chr. Limbarth, 1883). Cf.
Annalen des Vereines für Nassauische Alterthumskunde und Geschichtsforschung II.
2. a 144., XV. 394. atd.
