1162

JEDNANÍ I. 13

k tomu dyč pěkné nevěsty, potkalot vás velké štěstí.

Mahalon.

Nestarejte se, matičko, má roztomilá hubičko ! Po všem tom našem zármutku a přetěžkém velkém smutku pro tu smrt otce našeho, toho manžela vašeho, již máme mnoho přátelstva v rodu našeho manželstva.

Helion.

Matko milä, mä jedinä, nestarej se, nebud smutnä, Hned mají přijíti k tobě přemilé nevěsty obě, kteréž *) nám Bůh dvěma bratřím ráčil dáti. Já již patřím, an se hynky ubírají, s tebau seznámiti mají.

Ruth.

Toto-liž jest matka naše? Povězte mi medle spíše, ať ji rukau hned podáme, náležitě políbíme.

Mahalon.

Jest, jest ona matka naše a již při tom také vaše. Rukau vasich ji podejte, políbení slušné dejte. S ní se též volně seznamte, o něčem spolu rozmluvte.

*) Tisk: kterýž.