1162

RUTH.

na paměti se též majíc,

užitku vždy nabudete,

nic litovat nebudete,

když zde chvilku potrváte,

za pravé mi sami dáte.

Já pak již teď se ubírám.

Budiž s vámi nebeský pán,

jenž chce býti od nás všech znám, posilniž nás v dobrém on sám.

(Pedellové af néteo zalaškuji, aneb Musae ať nětco zazpívají.)

Actus primus.

Elimelech (sám procházeje se, mluví:)

Bože, ty jsí spravedlivý, dobře na vše pamětlivý, nenávidíš hříchy, zlosti i všeliké nepravosti. Ctyrmi téZkymi metlami mstíš nad lidmi nevážnými, hladem, morem, též i válkau, brauky neb zvěří divokau. Doma toho příklad máme, poněvadž tebe hněváme, že teď i nás tau drahotau navštívil jesi hladem, psotau. Nevěda pak co činiti, nechcem-li hladem zemfiti, musíme povyhnaut jinśm, aby vždy bylo lépe nám. Noemi, manželko milá, Mahalon, Helion, vy dva moji milí synáčkové, podte sem, mládenečkové. Poněvadž zde hlad veliký, z Betlehema mésta hnedky