1162

SCENA 11. a AL

Asotus.

Byšte byly zdróvy, mó hlavićko, imć pYeroztomilć zlaté srdýčko ! Prosím, podejtež mi svého líčka a potěšte mi smutného srdyèka! Och, nevím, jsem-li v nebi či na zemí. jak jsem užil vašeho potěšení !

Dorota.

Podtež k nám, máme prasátko pečené, dobré kuřátko s limauny vařené. Můj starey vlček se pryč zaštorcoval, s těžkem by v pil létě přigabroval. *)

Asotus.

Hned zas, má nejmilejší, zde budu, jen ňákou muziku sem přivedu.

Dorota.

Prosím vás, dlauho tam nemeškejte.

Asotus. Nebudu, jen vy zatím na stil strojte.

Scena III. Kupec.

Ač vím, že jest mi má manželka věrná, by pak byla mezi tisíci jedna: však poněvadž mluví sausedé moji, že mi v gleychu jaksi nestojí, budu ji sobě nyní prübovati a na oko, co bych stonal, dělati, a że jsem nemohl ujeti ani mile, proč bych se zas navrátil této chvíle. *) Gabrovati — s něčím znenáhla a těžce jiti. n T