1162

152

SEDLSKY MASOPUST.

Kmochna.

Vítám tě, dědku náš starý. Nestrojíš-liž se na máry ? Chudinko, však sotva chodíš, ba i třeseš se, když stojíš.

Antošt.

Zdráva byla, milá Kmochna, zvymořená suchá hochna! Vítáš mne právě po čertu, nech u jedáka těch žertů.

Kauba. Kdeż ty se kautkujeś, Bétka? An-t snad vězí v ř... štětka?

Proč nevítáš pana dědka?

Bětka (vyběhnauc). Volala mne paní tetka.

Pane dědku, kterak se máš? ještě-li mne, svau Bětku, znáš?

Antośt.

Au, znám tě dobře, Bětuško, má roztomilá miluško. Nu když se pak chceš vdávati? Já-t chci dobrau pomoc dáti: kraví plíce, kozí nohy, hlavu z vosla, z vovce nohy. Ba ještě-t bych dal i více, prasátko, dvě jitrnice.

Bětka.

A já již k tomu dorostla; jen se vdám, v&ak jsem urostlá. Necht se ty vdávají radti, jenž vždy po frejířích patří