1162

JEDNANI III. 149

Antoët.

Au, tamto jde již Havel náš; v nejlepší tam přijdeme čas.

Havel.

Pomoz Buoh, sausedí moji! Kdež“) se váš aumysl strojí ?

Antošt. K Kaubovi na posvícení.

Havel.

Však jsem přítel jeho ženy. Půjdu já pod přísau s vámi; vím, že trefíme k snídaní. Budem pít pivo u něho, bychom se měli zblít z něbo.

Antost.

Bude-li nám kdo překážet, slovy doteykat, urážet, hned ho korbelem omráčit, až by po ráně vsed na Fit. Když se pak dobře najíme, pivem krky dolejeme, a potom puojdeme k tanci. Což nejsme čistí jonáci ?

Linhart. A já též puojdu do tance, a připlichtím se k Johance. Havel.

Aniž já nezruším kvasu, bych měl nastaviti vlasuo.

*) ин = podle tehdejšího spůsobu mluvení tolik co „kam“.