JEDNÁNÍ II. 141
mlátil aneb drva sekal,
palieí pral, aZ by hekal,
aneb vozil hnüj na pole,
nemá.li díla v stodole!
Lépt by mu s vidlami dílo,
пей! Zenéní, svédéilo.
Vávra pak, ten jeho řečník,
au, tof jest pravý pochlebník.
Chlubí se silau, jiZ nemá,
kolikrát ho pere Zena.
To tam! Nechażt rozmlauvaji,
vim to, že kuklu zejskaji.
Ját puojdu do krémy nyní,
poslysím ňáké noviny.
Actus druhý.
Scena čtvrtá.
Bětka, Johanka, Valenta, Brož, Bičoň, Vávra, Kerhart.
Betka (sama vyjdaue s Johankau.)
Johanko, povim-t novinu,
věř mi, že pro tu příčinu
Valenta s Vávrau u nás byl,
aby mu té otec snaubil.
Johanka.
Opét, potvoro, kleveces
a jako tistka Stèbeces !
Betka.
Opět vás mrzím, Johanko,
Vaše milosti zemanko!
Co se ráčíte hněvati ?
