1162

JEDNÁNÍ I. 123

Neb já se chci vożeniti. Mämt i dlauhé škorně míti. Kauby Znosafrka dcerku budu mít věrnau manželku.

Linhart.

Hau, dám-ť já ženu, lotříku, uvozhieny potvornika! Vezmi ty cepy raději, tam visí vné na vefeji, mlať oves, pšenici taky, hrách, ječmen, zanech Johanky ! Peř, mlať, až-t bude praštěti, at neplačí na tě děti!

Valenta (drbe si hlavu, odstaupí.) Hej, což mi jest učiniti? Brání mi otec Zeniti. Chce, abych do jeho vůle dělal a mlátil v stodole. Víc než dosti prv pracuji, teď opět musím mu k vuoli co dřevěnney pes dělati! Nemohu se zachovati. Broži, což před se vezmeme?

Brož. Předce k Johance půjdeme? Bilo.

Ej, nestarej se, Valento ! Bude lépe Buohdá, víme to. Że se otec hněvá nyní brzot on svüj hněv promění.

Brož.

Víš, Valši, co učiníme?

S Vávrau se v tom poradíme.