JEDNÁNÍ I.
Tuším mi brzo rovného
není V síle podobného.
V pravděť jsem s znamenitými
zápasil reky silnými,
a žádný mi se vrovnati
nemohl, v síle odolati.
V kordy nedbám na Zádneho,
jak sprostného tak zbéhlého.
Umimt jim v notu trefiti,
když počnu šavlí tośiti.
Jsemt jistě muž rek dozralý,
ač pak koli v zrostu maly.
Mämt oët{p, kord i sudlici,
kauli, obušek, ručnici.
Ještě mi schází cos více,
nemám Zádné sekerice;
slaużie jednau na Milnice,
propil sem ji u birice.
Také mám bratra jednoho,
Kerhart tak jest jméno jeho.
Slauží za Krumlovem míli.
Byli by ho oběsili,
chtěl sem Ťtíci, oženili.
Když jsme my spolu bratří dva,
stačí nám sotva sud piva.
Mámť též pěknau sestru Kláru,
chodí mi do pivoväru,
Napila se v lůni břečky,
bůhdejž méla letos s necky.
Posavád miluje sládky,
krejčí, ševce, tkadlce, žáky.
Než mót mi larva vyhrati,
žeť ji musí čert splakati.
Ale nejsem-li já zajíc?
Nevzal sem s sebau rukavic.
Nu však mám přípověď jistú
у Trenčíně na jednom místu.
Rekli mi je darmo dáti,
já jim za né teyden lháti.
