1162

JEDNÁNÍ IL. 95

Vymořený potvorníče zvíš, jakét jsme k tobě chtíče !

Tuto Klí3 nejprv kupce udeřil; potom se naň všickni obořili. bijíc ho holemi, berlami a čím kdo mohl, i s babami, a takto zkřikli :

Bíte, zabíte lotříka ! Neb jest kvapného jazyka, an se spokojiti nechce, než vždy nás haní a tresce.

* x * Tu se všickni veň vpeřili, čím kdo moh!, tím ho bili. Jedna baba též přiskočí, sypala mu písek v oči, druhá se chytila k vačku, tu s ním nastrojila dračku, tak že nebohý kupec ten velmi pracně utekl ven.

* * *

Dyjudej.

Zle sme tu věc před se vzali, že sme toho kupce prali. Mohli sme se poraditi a radče jej udáviti a říci, že ho Bůh ztrestal, že nás haněti nepřestal. Půjde-li kupec k rychtáři, kdo ví, jak se nám podaří.

Pařichost.

Nie se, bratfi, nelekejte, ale dobrý pokoj mějte. Nechť jde žalovat kdekoli, nepůjdet mu saud po vóli. Takét s sebau vezmem ústa! Bude-li co přísti z tlusta,