1162

JEDNÁNÍ II. 91

Ščidlo.

Mnoho mluvíš, pane kudlo! Že se nestydíš v své hrdlo! Hlediž, by nevzal pěsti v nos, aby nemluvil ledčehos.

Žiška. Já, ač jsem o jednom oku, však mne máš tudíž u boku.

Jestli žet k tobě přistaupím, i toběť jedno vylaupím.

Pařichost.

Kupče, pomlč, za to prosím, ať té potom nevynosím. Dej nám pokoj, v kautě sedě! Veseli sme po obědě.

Pudivitr,

Kdy by to bylo na boru, co nám tu činíš na vzdoru, odplatili-t bychom jistě, čehož nyní V tomto místě učiniti nemíníme, hospodáře v tom šetříme.

Pateryfausy.

Nemluvme, kupłe, o sobě, neż hledme na straně obě. Vím- já obyčeje vaše tak dobře, jako ty naše. Takét i o vás zlé slovo bfvá u lidí hotovo.

Neb nám z dobré vüle dají. vám pak pro zlau kaupi lají. Tak mnoho u vás falšířů jako i u nás šejdýřů.