JEDNÁNÍ II. 81
Ščidlo (ida v tanec, a jiný za ním, takto vykřikl:)
Hudečku hrej, má milá hej,
a ty, šenkýři, piva dej.
(l'uto kupec, prijda s pisarem a hlavau kyvaje, takto mluví :)
Kupec.
Podívej se těch jonáků,
bezbožných chodců, žebráků,
kterakt sou se rozehrali,
y jakét se véci vydali!
Tuším se z novu zrodili;
nedávno jinačí byli.
Zavrhauce staré laty,
oblekli pěknější šaty.
Dej kterému co pro Boha!
Mnohý nechce, dělat moha.
Bubnuji sobé na lukno *).
I chromému skákat chutno,
ano i ten jednooký
rozličné provodí skoky;
ač sobě zavěsil oči,
protot v tanci mírně skočí.
Onen co blázen laškuje,
jiný se s babau miluje.
Čerstvěji než zdraví skáčí,
opustivše stav žebračí.
Jini v kostky, v karty hrají,
ač i ruce chromé mají.
Ten k ruce přivázal lžičku,
aby snáz konal svau hříčku.
Peníz na stůl, kostky hází
a peníze na hru sází.
Velmi ochotně hrá v karty,
rozeznávaje své škarty,
co která v jeho hře platí.
Že jich není kyjem práti!
#) Lukno = koš, nůše, míra obilní.
6
