1162

JEDNÁNÍ VI. 65

Knéz (prijda di:) Zdař Bůh, pane Boas, zdař Bůh!

Boos. Zdařiti rač i vám Pán Bůh!

Kněz.

Jest-li všecko dokonáno, co mělo býti jednáno ?

Curator.

Jest! Jen vy se k tomu möjte a pána mého oddejte.

Kněz.

Pane Boas, sem přistupte, paní vdovu mu přiveďte. (Družba nevěstu vede k Boosovi.y

Kněz (oddává.)

Po řídku dnes to viděti, by měly spolu bydleti v jednom domě dvě nevěsty s svau Švegruší, pravda jesti, Neb dle obecního toho přísloví dobře známého. „kde švegra, tu haed půl pekla, kde obý, tu čelí metla.“ Těžká a nesnesitedná bývá mnohým vče ta známá: švegry bývají nevhodné a nevěsty zle zvedené. Protož naučtež *) se teď nyní tomu již z obojí strany, jak švegry tak vy nevěsty, jedna druhau v nëtèem snésti.

*) V „naučiti“ se au vždy čte co dvouhläska.