1162

62

RUTH.

že jsem již dnes všecko ujal, co Elimelech prv držal,

též i co jeho synové

po svém otci měli prvé.

I ženu Mahalonovu,

všem známau tuto Ruth vdovu, beru sobě za manželku

věrnau přemilau jedinku,

bych z požehnání božího vzbudil jméno již mrtvého muže jejího prvního,

aby nezhynulo jeho

jméno z brány města toho, všem vám výborně známého, kdež my nyní zůstáváme, vespolek se zastáváme.

Pod sem, pod sem, mä Rutièko, přeroztomilé srdéčko !

Ruth.

Teď mne máte, můj panáčku, milujit vás v svém srdéčku. Hle všecka se samému vám přede všemi tuto dávám.

Boos.

Vím, že i vy, má Noemi, ji upřímně přejete mi.

Noemi.

Přeji, pane Boas, přeji z toho srdce ráda velmi. Jsem též potěšena z toho sama ze všeho dobrého, co se nyní koliv stalo. Bůh dej, by se vše zdařilo.