1162

JEDNÁNÍ VI. 51

a donesu švegře ječmen, prv než bude běličký den.

Boos (naseypá ječmen.) Pod sem a drż loktusku svau. Pozdrav ode mne śvegru tvau. Ruth (jde s ječmenem pryč.) Poraučím vás Pánu Bohu. Učiním tak, přijda domů. V tom Kanthara baba svodnice potká se s ní na cestě a di: Dobré jitro, paní mladá; vidím tě již tuto ráda. Ruth. Zdráva byla, babičko má.

Kanthara baba. Odkudž tak ráno, Rutičko, neseš to těžké břemíčko ? Ruth. Paní matce nesu dar teď. Ach, což jde hyn? Medle pohled, Baba.

Neboj se ho, neb já ho znám. Ont jest platný paním pannám, zvlášť které *) se míní vdávat a potom toho nepykat.

Kornyfl (nesa stoličku mluví:)

Ját sem taky nemohl spát, jen bych mohl s vámi postát a nětco též poklevetat.

*) Tisk: kterij. 4*