1162

46

RUTH.

byl-t povolil, aby s jeho delddkau času každého, dokudž koli budau žíti, zbírati klasy, jíst, píti

volně mohla již tento den,

k večeru bude vít ječmen. Ty však takto se zachováš

a hned půjdeš, to uděláš. Vezmeš dražší raucho na se a pěkněji připravíš se. Vonné věci k sobě přijmeš

a to tvé líčko umyješ.

To učiníš spěšně velmi,

nežli kdo co o tom přezví. Potom k tomu humnu půjdeš, kde vít bude ječmen, shlédneš. Neb vím o tom já zajisté,

že on tam dnes na tom místě po večeři ležet bude,

ječmene hlídati bude.

Když pak on tam již spolehne, milostničce spáti počne,

iy tam pfijdaue, u jeho noh lehneš tiše, kde jest ien stoh, a zdvihna díl pláště jeho, přikryješ ním těla svého. Ont, procítě, poví-t náhle,

co by činit měla dále.

Ruth.

Udělám ráda hned všecko, 20 poraučíte, matičko. PodteZ i vy domů nyní, nebo již jest čas nešporní.

(Abeunt in scenam. *)

*) Zajdou do sceny.