EN | ES |

Facsimile view

1162


< Page >

DOSLOV JEDNÁNÍ IV. 48

Ruth.

Takt se, matko, zachovám, na pole nepůjdu jinám, než dokud budau co míti Boosovi dělníci žíti, při nich budu vždy trvati, pšenici ječmen zbírati. Nyní podme domů obě, tam povíme více sobě.

Epilogus IIIIti Actus.

Ptemilostné rozmlauvanf, čistých věcí rozjímání teď jste nyní přeslyšeli a dvě vdovičky viděli, z nichž jedna jest byla starší a druhá pak dosti mladší, obě však poctivé, vážné, ne klevetnice nevážné. Při nichž toto jest viděti, o čemž nám sluší věděti, že, kteří rádi dělají, doma i vné co jíst mají. Bůh je divně opatruje, jako Ruth tuto fedruje. Učtež se, milé dívčičky, dokudž jste ještě mladičky, sobě zvykat v díle, práci, tak dojdete dobrých věcí. K tomu pomáhejte starším živiti se doma vašim. Dům od domu netěkejte, aniž se neužírejte, poctivé práce vždy hleďte. Manželů zas dostanete brzo, než se nadějete, jako Ruth, o níž to znejte,



Text viewManuscript line view