1162

42

RUTH.

Přeje i nám osiřalým,

v nauzi nyní postaveným.

Jest náš jeden z těch ochráncův, též i upřímných obráncův,

jichž povinost, moc i právo,

kdy by nám ubližováno

bylo, o nás se ujiti,

dědictví naše skaupiti,

drżeti, símé vzbuditi,

jakož Bůh sám to chce míti.

Ruth.

On i to mi jest poručil, před vší svau čeládkau mluvil, abych s nimi jedla pila, jakož sem i tak činila. Pročež nejsem hrubě lačná, ani nijak nestatečná.

Dost sem měla jísti píti. Ba i toho mi dopříti ráčil ten pán, abych jeho čeládky, dokudž by všeho všudy na všem jeho poli docela již nepožali, převždycky se přidržela, klasy za nimi zbírala.

Noemi.

Ráda i já to též slyším a tím se také potěším, když ven vyjdeš kdy na pole, že tam zbírat budeš směle, neboje se nižádného domlauvání nijakého. Protož drž se již čeládky jeho bez vší všudy hádky a nechoď na cizí pole, aby nebyla zlá vůle. Mohl-t by piekazit treba's někdo pro ten chatrny klas.