1162

DOSLOV JEDNÁNÍ III. 89

a chci na to pamět míti,

bych se mohla odměniti

vším dobrým každičkému z vás. Již jdu domů, neb znám být čas.

Šafář.

Bûh náš jeden provodiž vás! Půjdem i my domů všickni, poněvadž klekání zvoní.

Ha há, co to rádi slyší každý, kdo má koliv uši! Zejtra s těžkem kdo přispíší, tak jak nyní, když mne slyší, zvlášť Elsa a Dúra naše, kteráž hynky již čepí se.

Epilogus IIItü Actus.

Třetí díl již teď dokonám tu, kdež jest oznámeno vám, jak bychom se chovat měli y Yecech, v skutcích každau chvíli. Když se někde s neznámými shledáme, lidmi dobrými,

s mužmi nebo i s ženami, třeba's i s těmi vdovami, prvé dost zarmaucenými

v tomto světě mnohdy velmi: přívětivě se vždy mějme, upřímně se k nim chovejme, k zármutku jim nebývejme, nýbrž je slušně fedrujme, pamatujíc, že též toho potřebujem sami všeho. Boosovým příkladem také dobrodiní všelijaké prokazujme tćm, jenż dobru mívají o sobě zprávu.