1162

38

RUTH.

všeho, což mi jest mluveno, od vás pěkně oznámeno.

A ač jsem se nenadála, bych té lásky kdy dostala, já, kteráž se neuznávám hodnau býti za děvku vám: však když mi se to dostalo, jest mi velmi velce milo.

Boos (obráté se od ní, dí:)

Líbí se mi žena tato! Bůh obrať v dobré všeckno to. Celádko, ještě mne slyšte, a co chci míti, poslyšte. Byť mezi snopy již tato hledala klasy, chci mít to, abyšte jí nebránili a v ničemž jí nermautili, nýbrž naschvál upouštějte, některý klas nechávejte, ať ona jej vezma zdvihne mezi jiné klasy přijme.

(Abit Boos in seenam. *)

Ruth.

Budiž chvála, Bože, tobě, że's mi nyní v této době toho pána ráčil dáti tak mnoho lásky poznuati. Však poněvadž se blíží čas, bych se domů vrátila zas, rozžehnám se nejprv s témi pěkně s dělníky se všemi. Nu lidé, přátelé milí, kteří jste zde v tuto chrili, děkuji vám již ze všeho dobrého mně činěného,

*) Odejde Boos do sceny.