1162

26

RUTH

Düra.

Medle nech toho tak Zvani a daremného tlampání. Podme raděj k naší práci, at se nám nesmějí zrádci, ti přemilostní jonáci, naši pacholci domácí.

Epilogus Ildi Actus.

Druhý díl jste přeslyšeli i všemu vyrozuměli, kdo jste pilně poslauchali, bedlivě pozorovali. Však aby vaše daremní práce nebyla teď nyní, ze všeho naučení slyšte a v svém uvážení mějte. Od Noemi, sešlé ženy a však poctivé matrony, vsiekni ted tomu se naučte, Bohu děkovati cvičte, když on to odnímá zase, čím nás &vihal v dřevním čase. Dostane-li se též komu někdy opustiti vlast svü, v níž boží čest, jeho sláva, jak on chce mit, se rozmáhá: pamatuj se navrátit zas, a s modláři nemnoho kvas. S lidem božím rád vždy trvej, s ním i také spolek mívej, všemu zlému se vyhýbej, na Boha se rozpomínej. A jako Ruth, dobrá vdova, pro čest boží, jeho slova svau milau vlast opustila, aby jen Bohu slaužila,