1162

VIII

Přívětivějšího uvítání dostávalo se studentům, když v době masopustní vycházeli do venkovských měst a před tamním obecenstvem hráli, dary při tom na svou výživu sbírajíce. Jednu z her takto provozovaných známe, totiž „Sedlský masopust“. Ve slovech tu na rozloučenou pronášených: „K nám, prosím, mějte své zření, fedrujíce nás v štědrosti pro dokázaní milosti, již k umění liternímu vždycky máte svobodnému. Bohdá se v rok shledáme zas!“ jasně se značí výprosný účel hry.

Rovněž, ano mnohem větší měrou her dramatic- kých užíváno na akademii jesuitské. Čtyry léta po zalo- žení ústavu tohoto, o masopustě dne 15. února 1. 1560 na nádvoří klementinském provozována hra „O boji těla s duchem“. Obecenstvo, které se velmi četně bylo sešlo, nemohlo se dívání nasytiti. Později jala se aka- demie s universitou Karlovou soutěžiti i co do beanie. Tak dne 19. září 1562, opět na nádvoří klementin- ském, s velikou okázalostí dávána hra „o smrti Sau- lové a korunoväni Davidovu.“ Léta 1563 dne 28. října k rozkazu arciknížete Ferdinanda žáci jesuitští na bradě hráli tragedii „Philopedius“. Dne 16. září 1564 hrána komedie „Fucus“ (líčidlo), dne 15. září 1565 „Mille-artifex“ , dne 12. října 1567 tragedie „Sv. mu- čedlník Václav“, jenž potom často bývala opakována, I. 1571 tragedie „Sv. Vavřinec“. 1. 1586 tragedie „ Zkáza Sodomy a Gomorrhy“, léta 1610 drama o „Eli- áši“, l. 1617 „o Konstantinu Velikém“ a „Věnec na- rození“ k oslavě narozenin císaře Matyáše. Z her těchto posledně jmenovaná byla česká. Hra o sv. Václavu, latinsky: sepsaná od mládeže v koleji olo-

moucké, 1. 1614 i českým překladem byla vydána*).

T*)Karl's von Žerotín Böhmische Bibliothek in Breslau von Dr. B. Dudik. (Prag 1877, p. 28. a 43.)