1162

22

RUTH

že mne s Vámi nerozlaučí krom smrt a Bůh viemohauci.

Noemi.

Nu deerko, ponévadZ-t se chce iak velmi se mnau velice na tu cestu již vydati a jinam se odebrati, preji-t toho z srdce svého a nevinšuji-t nic zlého, nýbrž k tomu povoluji a tebe sobě zvoluji za tovaryšku vší cesty, kteráž do Betléma jesti. Tu kdeżt se chci vždy přátelsky k tobě chovati máteřsky. Tam spolu bydleti budem: podme s milým Pánem Bohem. On rač nám cest i stezek všech požehnati v těch našich dnech.

(Abeunt. *)

Dura.

Co hádáš, Elsa, jak se nám povede dnes, když to chce pán míti, abychom předce ten sežaly dnes všecken ječmen? K tomu též i snopy snesly do mandelův by se svezly potom snáze, když bude čas, by nezhynul ni jeden klas?

Elsa.

Ba já bych již ráda byla, by co nejdřív žeň minula, aby vždy mé někdy ruce odpočinuly od práce.

*) Odejdou.