1728 Kniha provolací IV. z let 1453—1480:
dceru svú, při tom dědicství i dietky jejie, kteréž jim pán buoh dá, jestliže by pán buoh
bratra jejieho Vávry smrti nezachoval. A tak aby s jednoho na druhého spadlo. A proti
tomu, že Blažek dceru svi dědičkúů ostavil, Havel, zeť Blažkóv, uručil jí XII kop proti dě-
dieství. A když mluveno, aby Vlček nékakú pomoc učinil dceři své, tu jí slíbil dáti ku po-
moci toliko IIII kopy“ Ondřej Tatouš z Chrtník, censita Busskonis de Rasskowicz,
annorum ultra L, iuravit etc.: ,Toto mi svédomo, że kdyż sem byl smluvcí od Blažka Vlčka,
ješto chtěl dceru svú Annu dáti za Havla z Radostic, mluvil sem prvé i jiní jeho smluvce
s Blažkem, co by chtěl dáti po své dceři, tak nám odpověděl, řka: „Jiného nic dáti ani
jmenovati chci, než toto své vlastnie dědicstvie“. A já sem k němu řekl: „Milý pane Vlčku,
odbývaj věnem raději dcer svých“. Odpověděl: „Neraď mi k tomu. Jest-li żet bych vónem
odbýval a buoh by smrti syna mého neuchoval, to by někto vyprosil po jeho smrti na králi.
I chciť já, ať by Anna dědila v tom i jejie děti, ač jim pán buoh které dá, i jiné sestry
jejie, totiz Néta a Kathefina; ale tak, kdyZ by buoh Vávry syna mého neuchoval a jeho
dětí, ač se ožení. Než chciť Anně pomoc učiniti“. A tu jmenoval IIII kopy. A tak smluveno,
že Havel uručil XII kop proti tomu dědicství. A toto takć pomnim, kdyż Martin Botyan
z Lipoltic, tovaryś mój a smluvce od Vlčkovy strany, řekl k Vlčkovi „Jest-li že dcery
ostavíš v dědicství s bratrem jich, věz, že je svadíš“, odpověděl Vlček řka: „Milý přieteli,
nesvadímť jich bohdá. Nedopustímť se toho, by po smrti syna mého to na král spadlo. Ale
chcit, ať by má krev v tom bohdá dědila“. Actum feria VI post XI milia sanctarum virgi-
num /24. října] anno etc. LXVI.° Broz de Stogieczieho, censita Horkonisse, iuravit
elevatis duobus digitis et. dixit: „To mi svědomo, když sem byl také prošen od stran, abych
na té smlúvě byl, když Blažek Vlček dceru vdával v Radosticích ve dvoře svém, že týž
Blažek dal jest IIII kopy gr. po dceři své, řka: „Toť po nie toliko pomocného dávám,
protož tomu se nedivte, žeť tak málo dávám. Toť činím proto, jest-li že by buoh jiných
dětí neuchoval, aby ona byla v tom statku pravü dédickóá. Pak-li by i jie buoh neuchoval
a ona děti měla, aby ty děti též dědily, jakožto i ona“. Johannes de Starkocze,
clientalis, annorum prope 1%, ut solus dixit, iuravit elevatis II" digitis et dixit: ,To mi
svédomo, kdyZ sem byl prosen na ty smlávy, kdyz Blažek Vlček z Radostic svú dceru
vdával za Havla z Luhuov, Ze jest jie toliko IIIT kopy gr. pomocniho dal a fka: ,,To proto
jí tak málo dávám, že ji pravá dédiéká s jinymi détmi zuostavuji4ó. Pak.li by i jie buoh
neuchoval, tehda děti její aby též dědily s jinými jeho dětmi jakožto i ona‘. Šimek
de Starkocze, censita Valštýnuov, annorum prope XXX, ut dixit, iuravit elevatis IIb
digitis et dixit: „To mi svědomo, když Blažek Vlček, svú dceru vdával za Havla z Luhuov,
tu sem také od Havla pozván byl, kdežto otec Annin, Blažek prvé řečený, dal jie IIII kopy
pomocného a řekl, že jic tiem neodděluje, ale neuchoval-li by buoh jiných dětí, aby 'ona
byla pravá dědička v tom otcově statku. Pak-li by jie buoh neuchoval, ale děti její, jestli-
že které mieti bude, aby ty též právo měly, jakožto i ona'. Actum feria VI ante Thome
ap. 4 temporum adv. [19. prosince 1466].
a) Relace o darováni královském v obvyklych formách jest zapsána v pfirufni knize pisafové DD. 6
na l. F VII (str. 233). Jest pfetriena na znamení, že jeji obsah vešel do knihy provolaci. Pod relaci bylo
poznamenáno: L. pr. in Chrudim a k tomu jest dodatečně připsáno eodem die et anno. — ") V protokole
o zasedání dv. soudu toho dne v DD. 33 na str. 161 jest o tom zaznamenáno: Radosticze, Chrudimensis
LXVI. Johannes de Myssle [tak/] impetrans etc. et Anna defendens ibidem. Nulla parcium stetit. Záznam
jest přetržen na znamení, že obsah jeho vešel do knihy provolaci. Za tim připsáno jiným inkoustem Ad idem
a niże zapsána svědectví, která se dále podávají.
