1145

bosná; i nechtěl se na tu řeč obrátiti, ani tomu chtěl věřiti, by mélo Zidevstvo zkazeno byti. A coz jemu o Kristu pra- viese, nikoli tomu věřiti nechtieše.

Devátá kapitola.

Sibyla vece: „Ty mně, králi, věřiti nechceš; věz, žeť sem já to všechno na hvězdách spatřila, a to se všechno stáli má.“ Tehdy to král uslyšav umlče toho i poce jie dále tázati a řka: „Sibyla! Ač si mi pověďala o Kristu a o křesťanech a ačkoli tomu věřiti nemohu, však o tom rád slyším praviece; a když pak křesťané budú, kterak bude v ty časy na zemi ?'“ Sibyla vece: „Králi! to já pravím tobě, ač ty koli nevěříš mně; židóv bude velmi málo; židé musie býti poddání kře- sťanóm. A když se křesťanstvo množití bude, tehdv váš lid židovský bude hynüti, a kteříž budú kfesfanskd vieru dobře držeti, blahoslavení budú, jako i ja o tom mám věřit“

Desátá kapitola: O súdném dni.

Král vece: ,,Tiezi tebe, zprav mé tolio, kterak diüho svět má státi?““ Ona vece: „Já toho věděti nemohu. Ale když súdný den má přijítí, o tom viem praviti, kteříž to chtic za pravdu pfijieti: Když bude po čtrnásti stech letech po Kri- stově narození. A v ty časy nastane jedna hvězda na nebí a bude mieti jako ocas pávový; a ta bude znamenati, že mnozí divové nastanú mez: křesťany se lžemi, s mordy, s lú- pežem, pálením i falešným blížních oklamáváním a nedostat- kem mnohým na vodách i na zemiech, ježto to všeckno od těch, kteří budú živi, shledáno bude. Opět potom viem, co se státi má po prvniem a pe sedmdesáti letech. Křesťan« stvo bude plano, kněžstvo bude se nefádné chovati a hanbé nebudü se chtieti brániu a pohoršenie veliké církví. A protož lid jich nebude ve cti mieti, aniż jich budú postáchatí chtieti.**

Kapitola jedenáctá: O panstvu. Král opět povědě. „Znamenaj na hvězdách a zjev mi,

27